Vstříc poklidu

Usínající slavíčí píseň
doprovází část mé role 
s láskou na druhý břeh. 

Byl dlouho na půl cesty, 
rozpolcenost v žití, 
odešel tak plynule,
teď už minule,
že to snad ani nepostřeh. 

Naposledy mě zahřeje pocit,
že tam,
tam budou jeho oči vidět. 


Tak naviděnou nahoře
...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Týna

Života schopnost

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 1. část - den před odjezdem

Spravedlnost

pravdivá lež prý neexistuje...