disciplína

Jsi měsíční svit uprostřed mlhy, 
jsi moje rozptýlení, když druhý mluví.
Jsi moje pomsta všem,
co tvrdili, že jsem k ničemu.

Jsi moji kázní,
vždycky,
když zvážní jejich tváře,
právě když se pokrok na čas zadře.

Jsi tou nejlepší nedokončenou větou,
vždy,
když ukrajuji další den.
Jsi jediná šance, jak pokořit sám sebe.

Jsi jedinou cestou ven z toho vnitřního pekla.
Ale ve chvílích, kdy tě nejvíc potřebuju, 
se k tobě často nedokážu vracet...


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Přítel

Důvod proč jít dál...

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

Krize

Brzo nebo pozdě?

Okolí