disciplína
Jsi měsíční svit uprostřed mlhy,
jsi moje rozptýlení, když druhý mluví.
Jsi moje pomsta všem,
co tvrdili, že jsem k ničemu.
Jsi moji kázní,
vždycky,
když zvážní jejich tváře,
právě když se pokrok na čas zadře.
Jsi tou nejlepší nedokončenou větou,
vždy,
když ukrajuji další den.
Jsi jediná šance, jak pokořit sám sebe.
Jsi jedinou cestou ven z toho vnitřního pekla.
Ale ve chvílích, kdy tě nejvíc potřebuju,
se k tobě často nedokážu vracet...
Komentáře
Okomentovat