Já živel - Peddy 33

Když něco měníš, máš obavy, že to nevyjde, a proto zuby ceníš. Zkoušíš to nejspíš jinak, udělat to líp. Jdeš si za svým, ikdyž rychle jak slimák. Věříš-li si vše je možné dokázat i přejít vodu suchou nohou. Neztrácet čas a pohodu, vše je úspěch jak tkaničku zavázat.

Vždy když na něco myslím a nemám čas to udělat nebo si to zapsat, tak to prostě nenápadně zmizí, jako by to nikdy nebylo. „Hlučnost je smrt myšlenek.” Friedrich Nietzsche

Jako zpomalený film vidím svět kolem sebe. Nikdo a nic nejde do nebe, realita, jako že hoří plyn. Každá část odnesena větrem, je něčím nepotřebná a zbytečná. Poslední jízda do stanice konečná, i kdyby duše nešla změřit metrem. Život je koloběh světa. Dokud neumře poslední sen vím, že zítra přijde další den, a tak běží mi další léta.

Stýská se mi, po vodě, po zábavě a svobodě. po chůzi, po běhu po skutečném sněhu. Stýská se mi, po větru, po oku na svetru, po obyčejné každodenní práci, po tom jak zpívají ptáci.

Ten pravý boj začíná tehdy, když víme, že nemáme pro co bojovat. Ti silní si to ale nepřipustí. „Beznaděj je vlastně porážkou. Nesmíme se jí oddat, dokud jsme ještě schopni něco dělat.” Karl Jaspers

Projít nejvyšší propastí, spadnout až na vrchol. Nechytit se do pastí, jen ty chvíle přežít. Povstat jako fénix, dostat poslední šanci. Dojít na kraj útesu, radost ti zas donesu. Najít tu promrhanou věčnost, užívat si ty krásné okamžiky. Přestat žít filmovou skutečnost, začít pořádně, jak se říká od píky. Čas, to je zabijácký hrdina, něco vezme něco přinese. Je to netknutá i krutá hladina, která mě životem pronese.

Neexistuje rozhodnutí, které by bylo špatné nebo správné. Správné je jít a udělat to, co nám říká naše srdce. „ Součástí volby je, že se vzdáme něčeho, co chceme, kvůli něčemu, po čem toužíme víc. ” Dan Millman

Je mi na zvracení! Z toho co teď jím, z toho jak teď vypadám, z toho jak se teď chovám k ostatním. Je mi na zvracení! Z mé blízké budoucnosti, z rozdílů mých nohou, z mého stavu neustálé závislosti. Je mi zle! Protože vím jak mi bylo dobře, protože teď trpím myšlenkami, protože pro štěstí se člověk tolik nadře.

Až z nebeských fléten uslyším obláčky, až ticho spadne do omáčky. Až poznám, že konec se blíží, uvidím, že osud ke mě míří. Zastavím svoji mysl kvůli očím, abych zjistila, že už se loučím. Já se rozloučím, život svůj ukončím, duši tu roztančím. Až z mořských plání přiletí vločka, až zavřou se má očka. Až uslyším tání ledu, tak už nic nepředvedu.