Stroj času
Bez rozmyslu
jen s jediným přáním,
dala bych za něj vše
i mnou pochopené klišé.
jen s jediným přáním,
dala bych za něj vše
i mnou pochopené klišé.
Otevřela bych mnou vyřčená slova
a vložila do nich veškerou
svou vášeň,
bolest,
kapku zoufalství,
hrdost,
sílu,
hrst neštěstí
i poslední špetku naděje
...
a netvrdila bych,
že se vůbec nic neděje.
a vložila do nich veškerou
svou vášeň,
bolest,
kapku zoufalství,
hrdost,
sílu,
hrst neštěstí
i poslední špetku naděje
...
a netvrdila bych,
že se vůbec nic neděje.
Při návratu by se ale všechno smazalo,
to vše,
co uvnitř dozrálo.
to vše,
co uvnitř dozrálo.
Nejspíš bych netušila,
že se mi to vážně podařilo.
že se mi to vážně podařilo.
Ale kdo ví,
třeba už jsem ho jednou využila,
třeba už jsem ho jednou využila,
...
jen jsem to doteď nezjistila.
Komentáře
Okomentovat