Stroj času


Kéž bych si mohla koupit lístek časem
aspoň jednou jedinkrát.

Bez rozmyslu
jen s jediným přáním,
dala bych za něj vše
i mnou pochopené klišé.

Otevřela bych mnou vyřčená slova
a vložila do nich veškerou
svou vášeň,
bolest,
kapku zoufalství,
hrdost,
sílu,
hrst neštěstí
i poslední špetku naděje
...
a netvrdila bych,
že se vůbec nic neděje.

Při návratu by se ale všechno smazalo,
to vše,
co uvnitř dozrálo.
Nejspíš bych netušila,
že se mi to vážně podařilo.

Ale kdo ví,
třeba už jsem ho jednou využila,
...
jen jsem to doteď nezjistila.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Italský vandr 1. část

Obrázek
Termín:  13.8. - 21.8. 2019 cesta: Celano Ovindoli --> Avezzano,  den v Římě   -  přes Sirente - Velino  (kaňon Gole di Celano, Monte Velino 2486 m n. m.)  - cca 73 km, 5 dní terén, krosny (cca 28kg) účast:  Majda, Vítek,  Klárka,  Já Pěší trasa v pohoří Sirente - Velino:  Italský vandr - trasa (do Avezzana jsme museli jet stopem, proto to podle mapy vyšlo pouze na 55 km) Celkový souhrn: Italský vandr  - WONDERSONG (video) 13.8.2019 Při ranním dobalování mi začal zvonit mobil a na obrazovce se objevilo jméno Barča (ségra Majdy) v tu chvíli jsem snad měla infarkt, ale přesto jsem se hluboce nadechla a hovor přijala. Po skončení telefonátu se můj srdeční tep ustálil, protože ještě napůl spící Barča mi řekla, ať na Majdu nečekám, že se sejdeme na nádraží, protože Majda zaspala, takže ji tam hodí táta autem. Abych to uvedla na pravou míru, Majda byla týden před odjezdem na táboře, kde ji něco brutálně po...
Celý článek »

Pouze já jsem svůj největší a jediný nepřítel

Nejvíce se bojíme toho, co chceme. Nebojíme se neúspěchu, ale toho, že se náš sen může splnit, že nebudeme vědět, jak se máme zachovat,....  Jde o to, že neumíme přijímat, kolikrát nejsme schopni přijmout ani pomocnou ruku od druhého, přestože je to někdo z rodiny.  Zkrátka se bojíme toho, že nevíme jestli budeme umět být šťastnými. Proto mnoho lidí raději zůstane nešťastnými, protože to už přece umí a HLAVNĚ PROTO, ŽE NEMUSEJÍ NIC UDĚLAT, NEMUSÍ SE POSTAVIT ČELEM SVÉMU STRACHU / SNU. „Pokud se nevěnujete také malým věcem, ztratíte i velké.”  Menandros
Celý článek »

Dělám, co prý nemám

Občas zajdu jen tak do kostela, i když jsem bibli nikdy neviděla, někdy si ji možná vychutnám, ale k nějakým věcem musím dozrát.  Čtu  a prej čtu dost  a dávám tomu přednost před televizí.   Nevyznám se v alkoholu,  divností prý překypuju.  Rovnám věci na okraji stolu  a vážnosti se nevěnuju.  Kácím se pod nátlakem, a proto mým příznakem je nerozhodnost.
Celý článek »

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

Obrázek
Termín:  22.8. - 2.9. 2021 cesta: Dealu Stefanitei --> Magura Ilvei  - cca 89,3 km, 9 dní terén (1 den silnice), krosny (cca 28kg) účast:  Majda, Barča,  Klárka,  Já Pěší trasa v pohoří Rodna (Munții Rodnei): Výprava do Rumunska o hodinu vpřed - trasa (bude brzy) Předchozí část:   Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 11. část - odchod z hotelu, pes versus Klárka 1. 9. 2021 - odpoledne Po zorientování se na nádraží v Kluži jsme si u mezinárodní pokladny chtěli koupit lístky na vlak do města Baj, odkud jsme chtěli pokračovat už mezinárodním vlakem přes Maďarsko až do Vídně. Paní v pokladně nicméně s vážnou tváří řekla, že nám ty lístky až do Vídně prostě neprodá. Nejdřív jsme nechápali proč, ale pak se snažila vysvětlit, že spoj do stanice Blaj bude mít určitě zpoždění a 7 minut na přestup do vlaku na Vídeň nám tím pádem stačit nebude. Takže i přestože bychom to risknuli, tak nám je odmítla prodat a vystavila nám aspoň lístky do stanice Blaj....
Celý článek »

Život v seriálech

Obrázek
Každý ráno přemýšlím,  jestli stále patřím  mezi PRVÝCH 100, co to ještě nezapeklo, protože vejška je fakt fuška, když ti na přednáškách hoří tužka.  Nejsem totiž žádná SUPERGIRL, na kterou se leckdo vrhnul a ona pak vždy zvítězila,  neb jinak by to nepřežila.  Když jedu do školy, jen si říkám 13 REASONS WHY, proč se na to nevykašlat, když mi zas ujela pátá tramvaj.  Na obědě je to jako KDO PŘEŽIJE, jídla mizí a vracejí se jak s imunitou. Protože Katův šleh ještě je, ale brambory došli před minutou.  Seminárky se jen propadají hlouběji  do ODLOŽENÝCH PŘÍPADŮ, jelikož po celém dni na ně  vážně nemám náladu. Po třináct i seminářích  a po desáté přednášce jsem v tom AŽ PO UŠI. Pst, ať zápočet radši netuší, že nejsem věrná, když házím očkem po zkoušce. Fajn asi po týdnu mi už běží hlavou, ORANGE IS THE NEW BLACK. Oukej, tak mě vykopnou a já nezaplatím ani jeden šek.
Celý článek »