Já živel - Peddy 33

Zpocená tvář, všude kapky potu, v duši víra v nekonečnou vděčnost. Cíl a předemnou vrátka k plotu, který střeží víru v lásku a věčnost. Myšlenky už odešly do svého příbytku. A já jsem vlastně jen ve fitku.

Bitva o každý míček, kterou sleduje i můj strýček. Naběhané kilometry se sčítají, když tenisáky sem tam lítají. Antuka, tráva, či beton. Tak se ptám kdo je ten neznámý fantom? Vítězí na každém povrchu, ale poraženým dává útěchu. Přátelství, pokora, odhodlání. Každý už ho potkal, vždy má jistou ruku při podání. Je to respekt k soupeři vždy když se hráči nedaří.

Teď není čas na lítost, musím se zlepšovat. Utápět se ve smutku je blbost, nesmím si tu myšlenku uchovat. Jít dál posunout se výš, dnes je můj poslední den. Důležité je znovu vstát, když když už nemůžu a mizí můj sen. Trénink co to je? To slovo neznám. Vždy jdu do boje, vše co lze odevzdám.

Přijeli modrobílé barvy, co mívají pevné nervy. Máme gólmana v bráně, co nevyhne se ani ráně. Bojujeme srdíčkem, honíme se za míčkem. Štěstí se k nám přikloní, když tyčky zrovna nezvoní.

Nic neoceníš více, jako čistou vodu, když týráš plíce. Dech se ti zrychluje, a srdce se rozbušì, ale mozek hapruje. Prý že to bolí, a jeho příkazem je konec, ale vůle ti to dovolí.

Dlouhé hřiště je revír hráčů, co mívají o půlce fajn sváču. Samozřejmě ve stylu rychlé energie, aby se po čtvrt hodině vrátili do boje. Narážečka, centr a střela před bránou je rázem mela. Jsi snad Ronaldo nebo Messi? Ty to musíš dorazit, tak kde jsi?

Nejsilnější je ten, co má skvělý tým, težko na tohle vymyslím dobrý rým. Není nic sladšího než společné vítězství. Každý do toho dá vše, tím zesílí přátelství.

Ta krásná hra v rychlosti, dokáže jiskru zapálit. Někdy však zpočívá v tvrdosti, když jeden druhého chce napálit. Pruhované nemá nikdo v oblibě, možná proto, že rozdávají tresty. Každý zápas vypadá podobně, góly, bitky které nejsou ze msty. Přesto je každý jiný, stejně tak není gól jako gól. Vítězství je zážitek silný, však jinak to vnímá proti pól.

Pět ran a  zbraň, Hůlky a lyže, střelba ve stoje v leže. Startovní číslo a v mysli čisto. Sníh mráz a vločky, v tomto sportu lítaj kačky. Vítr, slunce a sněžení, to je to pravé koření.

Dech se mi zrychluje, můj tlak stoupá. Bušení srdce to je jako provokace hloupá. Cítit to napětí, než skočím do pole. Nikdo nemá ponětí, že jedním krokem je tréma dole.

Florbal je moje životní láska, poznáš že je věrnější než kráska. Vždycky krásný, někdy tvrdý, těžko nebýt na to hrdý. Dvě branky a kolem mantinely, děravý míček a hráčské duely, to všechno nese tento sport. Někdy bych chtěl dostat dort, na nervy které pokouší. Dres ten nejvíc hráči sluší. Každý je hrdý v jakém je klubu, pro čest by si nechal rozbít hubu. Přesto platí respekt soupeře, protože jinak jsou ti otevřeny dveře, co za tebou neúspěch béře.

Co je to tým? To neví ten, co není týmu člen. Tým ten neodvane jako dým. Tým to je společná víra, co se nedá prodat za kus sýra Tvoje tvrdá píle, se umocní právě, kdyz přijde vítězná chvíle. S pravým týmem vše zvládneš hravě. Říká se, kdo věří vítězí! Ano, v tom to právě vězí. Nestačí věřit v sebe sama, ale stát za týmem jak Obama.