Já živel - Peddy 33

Pátrání, vyhlašuji pátrání pane Mikuláši. Neboť bez sněhu vám to moc nesluší. Jste trochu od bláta a trochu od listí. A čerti blednou závistí  nad tím teplem jenž je srovnatelné s peklem. Až ten sníh přijde, vzpomenu si na váš povzdech. A budu vědět,  že příště se sněhem  už jistě přijdete v zádech.

Vánocům předchází vše, i ty chvíle, kdy to vře. I ty chvíle, který nechceme sdílet. I ta pomerančová kůra zapečená v topení. I to teplé počasí, co už se prý nezmění. Vánocům předchází celých 365 dní o kterých to celé je, jenom nám přijde, že se jedná o zbytečnou mezihru.

Podzim už se ukládá ke spánku, aby doplnil tu zbylou sebranku. Až počasí otočí stránku, vypravěčem se stane zima.

Už se zas brzo stmívá, tak řekni, co ještě zbývá? Vůně cukroví i jedlička v podkroví, Vánoční pohádky a úklid na plné obrátky, sníh za límcem nebo stopy ve sněhu. Nezapomeň taky na mrznoucí oblohu. Víš, že ještě někdo chybí?  No přece ten komu dáváš své sliby. Náš známý, svatý Mikuláš.

  Dej mi prosím andílku MIKULÁŠSKOU NADÍLKU .    Byl jsem hodný, poslouchal, občas bráchu rozcuchal.   Přesto bych však vážně řek, co jsem vyrost od plenek,   že si to fakt zasloužím, když očíčko přimhouřím.  ________________________ Budete večer taky takhle sebereflexní? 😅 👼🎅👹

Ať vám Štědrý den přinese:  mnoho láskyplných úsměvů, 24 hodin bez hněvu, spokojenost v žaludku, prostě radost bez zármutku, setkání s veškerou pozorností a trpělivost těm, co se postí. Fajn Vánoce přeju ;)

Někdy bez nich nevylezu z postele a někdy zas nejsme vůbec přátelé.  Je období, kdy je zbožňuju a oni hřejou jako oheň v duši.  Ale pak je období, kdy je zamykám v šuplíku, protože se mi mozek vaří odspoda a to fakt není náhoda.  Zkrátka občas protnou nervy kuší a jindy bez nich nevyjdu do lesíku.

Hořící mysl a oči poletující po celém okolí. Kapka jedna, druhá a další jejich kamarádky a mé oči se topí mezi řádky na okně ve vlaku. Nepravidelná dokonalost vyměněna za neoprávněnou zlost v prázdných myšlenkách. Karty jsou zamíchány, žádné rozdělení na zážitky před a po neděli, co jsme nechtěli.

Každý ráno cestou beru kafe to go, protože dělat si ho sám je too slow. Jé, čau bro... high five, Dneska nevypadáš moc alive. To víš Wowko, Lolko prostě great night, příprava na dnešní závěrečnej epic fight. Chápu ....YOLO Hele Tom ... Tvl, nechtěl bych bejt so low. Já taky ne, mrkej, zas má ten snapback, btw viděl jsi včera ten jeho video tag?  Jo, zase to bylo strašně „deep”, už slyším holky, jak říkaj: „ježíš to bylo úpa sweet.” No nic, dělej let's go. Dneska ho zkouší, to bude zas show.

Mám odmalička hodně suchou kůži, přesto jsem už mnohokrát skončila v růži. Odřeniny spáleniny uražený zuby otřes mozku možná taky naráz do podvozku Pro mě je to v pohodě postavit se nehodě ale nebývá mi moc veselo když se loupu jako pomelo když se loupu jako pomelo Je to vážně často k breku, když v bazénu slýcháš:  tak už jdeš ty šneku? Je to vážně často k pobavení, když posloucháš ponámky: mazač tu dnes není?  Lipobase, Astrid a taky Balea, balzámy pro mumii jako z muzea. Dermacol, Nivea a nezapomeň Dove co dodat uff, dokonale namazaný stav. Odřeniny spáleniny uražený zuby otřes mozku možná taky naráz do podvozku Pro mě je to v pohodě postavit se nehodě ale nebývá mi moc veselo když se loupu jako pomelo když se loupu jako pomelo

Mikuláši stav se prosím u mě, slibuju, že zpívat budu umět. Uvařím ti kaši s medem. jen počet čertů nahlaš předem. Slibuji, že už budu poslouchat rodiče. a taky už nebudu zapomínat na klíče. Tak mi prosím sladkost naděl a ať dostaví se i sám anděl.

Dlouhé večery při odcházení Silné inspirace při představení. Cítíme jen tu vůni a pak naše špatné zacházení. Protože na řadě je již někdo jiný a dostává dominantní postavení. Tvrdý boj začíná na sněhu mráz usíná. Oceníme každý zdroj tepla a nesoudíme očima. Protože zima otvírá srdce, které závist protíná.

Za oknem se tetelím jak malé kotě. Už chápu jak se cítí kotě v zimě na kamnech. Má duše pomalu taje v posledních tónech Slunce, po roce nalézám podzimní list v botě. Ještě si užívám, protože vím, že zima již líčí pasti, jak obchody, které už nabízejí vánoční věnce.

Znám je všechny do puntíku, díky nim bylo moje dětsví dokonalé. Pravda, neznala jsem životní taktiku, proto jsem je sledovala tak vytrvale. Můj oblíbený Maxipes Fík s Ájou byli nerozlučná dvojka jak Vilík s Májou. A ty Krkonošské pohádky nikdy neskončili bez hádky. Rumcajs byl poctivý loupežník a děda Lebeda vysloužilý námořník. Strýček Fido všem dával dobrou noc zatímco včelí medvídci volali o pomoc. Pat a Mat si bydlení stále zlepšovali a Mach s Šebestovou Jonatána všude s sebou pašovali. Bob nutil Bobka ráno vstávat a cvičit a Racochejl měl talent všechno zničit. Znám je všechny do puntíku, díky nim bylo moje dětsví dokonalé. Pravda, neznala jsem životní taktiku, proto jsem je sledovala tak vytrvale.

Kráčím napříč světem, hele už je květen. Jaro už je v plné síle, oj, beru sluneční brýle. Krajinou se line jemná vůně, mám citlivý nos jako slůně. Užívám si Slunce v duši, moje tělo štěstí tuší.

Ať jedu polem nepolem, všude zlato nezlato. Zprava zleva ze všech stran, už nevidím ani stan. Pro někoho zlatý důl pro někoho zdraví půl. Všechno pozlacuje pylem, bionafta, dnes je módním stylem. Ať koukám či nekoukám, teď se skrz ní protloukám.

Ta naše Zemička velká šišatá kulička. Modrozelená planetka, zranitelná jak baletka. Vodní svět, pouštní oázy, i to co můžeme dát do vázy. Vše kolem nás i MY, jsem součástí zimy.

Konečně snížek napadnul, asi leckoho strach popadnul. Ale o tom to je, není krásy bez boje. Tak nebezpečný, ale přesto užitečný. Je to páka v mysli, aby jsme opatrně ven vyšli. Louky se stávají bílým mořem, neodváží se vylézt ani kořen. Je to jak nadýchaný obal krajiny, výměna ohavného kraje za jiný.

Nad paloučkem poletuje, všechny kvítky obletuje. Aby smočil úzký sosáček než slunce potká obláček. Bloudí světem tam a sem, cestuje jak s kompasem. Cestou zpět vždy přinese vůni květin motýlí komtese. O víkendech létají spolu a večer jedí u jednoho stolu. Popíjejí sladký nektar a opěvují další hektar. Jednou se však doneslo, že motýlek zakop o křeslo. Zlomil si na noze malíček, to prý viděl soused zajíček.

To je období pohádek a všude bývá pořádek. Místností voní stromeček a pod ním večer dáreček. Kapřík ten ve vaně šplouchá, a koledy ještě poslouchá. Salátu už zbývá jen menší kopeček, přestože je ráno a já se cítím, jak chlapeček. Příbuzenské střetnutí to mě často donutí, abych šel s bruslemi na led když jsem se při obědě přejed. Cukroví, to je vždy k mání, kila navíc jsou však daní. Odpoledne přijde vánočka, kterou nám upekla babička. Po předání dárků přijde tradiční pohádka a ze skořápek ořechů zbyde jen hromádka. Samozřejmě nastává přecpané období a na to pomáhá jen spánek medový. A co si přát do Nového roku? snad aby žlučník nebyl v šoku, aby ohňostroj se mně vyhnul, a abych dobrý skutek stihnul.