sbohem liško a ochoč si prosím ty mě

V zrezlém trezoru

toužím po vzoru vítězství

a vzpomínám na dětství.


Dětský smích

a upřímný pláč,

když někdo trefil můj ovladač.

A sebekontrola se zdála být nedosažitelná 

stejně tak jako změna.


Dnes se krčím v lese

a jsem krutým lovcem,

jehož vyznáním je přežití.

Protože změna háže nože do zad.


Tomu se hádám,

říká být dospělým,

když už nejsem veselým

tvorem

ale

meteorem.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Cesta do Černé Hory 6. část - cesta k moři

Dělám, co prý nemám

Průvod přátel

Kdo ví...

Cesta do Černé Hory 5. část - dny v horách

Dětský svět