Musí být jiná cesta

Prej není čas snít,
říkají:
"Přestaň už v pokoji hnít!"

Řeším-li sebe utápím se v lítosti,
a když ostatní, 

nacházím se ve zlosti.

Život musí být něco víc
než stálé řešení nepříjemných situací.
Proč se neumím rozhodnout
a noční můry se mi neustále vrací? 

Jak se pohnout z místa
když si ničím nejsem jistá.

Když řeknu, jak se cítím,
zlehčují to,
a když to prostě neříkám,
tak předpokládají,
že je všechno v pořádku,
ikdyž vlastně není.

Takže mě neznají
a neví vůbec,
kdo jsem.

Kdo jsem?