K.O.nec

Jeden dva tři pokusy
a srdce je zas na kusy.

Ztrácím i části mé důvěry
ač ignoruju všechny pověry.

Jeden dvě tři ztráty
a zas srazím paty.

A tak s hlavou skloněnou
kráčím další směnou
jen s malou změnou.

Moje duše je zas o pár cihel hlouběji
ponořena do temna
...
proměna.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

jednou přestanu jenom přežívat

Šumava

Úsměv na rtech

Myslíš si, že mě znáš?

Když vzduch voní