Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 2. část - Budapešť a noční CORONA vlak

Termín:  22.8. - 2.9. 2021

cesta: Dealu Stefanitei --> Magura Ilvei
 - cca 89,3 km, 9 dní terén (1 den silnice), krosny (cca 28kg)
účast: Majda, Barča, Klárka, Já

Pěší trasa v pohoří Rodna (Munții Rodnei): Výprava do Rumunska o hodinu vpřed - trasa (bude brzy)

Předchozí část: Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 1. část - den před odjezdem

23. 8. 2021

Další ráno jsme s napěchovanými krosnami vyrazili s Majdou z bytu na metro. V půl sedmý ráno v metru jsem asi vypadala vyloženě „svěže”, neboť po delším prohlížení mého nákladu na zádech mě oslovil spolucestující, co stál vedle mě.

Týpeček: „Omlouvám se, že jsem tak smělej, ale kam s tímhle máte namířeno?” 

Já: „Jedem na vandr, máme v plánu přechod hor v Rumunsku.”

Týpeček: „A dá se s tímhle vůbec udržet rovnováha tam nahoře?” 

Já: „No dá proč?”

Týpeček: „Nic proti, ale když vás vidím, jak tady s tím v jedoucím metru sotva stojíte, tak si to nedokážu moc představit.”

Já: „Jo takhle, ono to je na začátku vždycky nejtěžší, páč nejvíc váží jídlo a časem je to lehčí...”

*což byla pravda a hlavně jsem nebyla schopná takhle brzo ráno vysvětlovat, že to budu ještě přeskládávat, aby bylo těžiště níž... 

Na hlavním nádraží v Praze jsme zašli ještě do Billy pro snídani a Majda chtěla koupit nějaké cigarety pak na směnu s místními v horách. Ovšem paní na kase byla trochu nevrlá s poznámkou, že cigarety by chtěl dneska každej, ale že nemá klíče takhle brzo po ránu od toho boxu.... Takže se snídaní a bez cigaret jsme se srazili u Billy s Klárkou a sotva jsme se sešli s Barčou, hned zas letěla hledat bankomat, neboť neměla ani český prachy v hotovosti. Těsně před odjezdem jsme si přes Můj vlak dokoupili ještě místenky do Budapeště, jelikož se nám k lístkům nepřiřadili. Což bývá u mezinárodních lístků většinou automatický, ale jak se ukázalo, tak tentokrát tomu tak nebylo.

Po Barči úspěšném lovu peněz a dokoupení místenek jsme všichni odjeli v 7:22 směr Budapešť. Vlak byl klasicky plný, takže jsme byli rádi za místenky. Barča většinu cesty prospala, neboť vstávání už ve 4 hodiny ráno se na vás v průběhu dne podepíše. Postupem cesty jsme zůstali v kupíčku sami, a tak jsme si roztáhli sedačky opět na jeden velkej gaučík. Cestou jsme ještě řešili online formulář, kterej bylo nutný vyplnit při navštívení Rumunska, kvůli koronaviru. Jak Slovensko, Maďarsko tak i naše cílová destinace Rumunsko, bylo zelený, takže po vás nikdo nechtěl sice potvrzení o očkování, ale někde se nosili roušky někde ne a třeba v Rumunsku chtěli vyplnit jen formulář, kde se během pobytu budete pohybovat.

Učíme se pár rumunských slov, které by se nám mohli hodit.

Prej aby nám to šlo líp do hlavy, samozřejmě ty rumunský slovíčka 😁

Když jsme dorazili v cca 14:30 na nádraží v Budapešti - Nyguati pu Barča hned využila první příležitosti směnárny. Ta paní jí prý nejdřív vyměnila český koruny na forinty (maďarská měna), a pak forinty na rumunský leu. Prej že to tak bylo výhodnější, ale kdo ví. Na přestup v Budapešti jsme měli 3 hodiny. Proto jsme cestou z nádraží Budapešť - Nyguati pu na nádraží Budapešť - Keleti pu, odkud nám jel noční vlak, prošli centrum a park. Cestou nám začalo pršet jak sviňa, a tak jsme už v Maďarsku vytáhli pláštěnky. Do vlaku si holky byli koupit ještě večeři z KFC, zatímco já jsem hlídala v hale na nádraží bágly, neboť jsem měla ještě nabalenou bagetu z domova.

Když se prašule nevejdou do šrajtofle, tak jedině na Růžičku do pořádný ruličky. 😎

Začíná pršet...

Během mého čekání na zbytek party, jsem byla svědkem celkem vtipné situace, kdy skupinka lidí opodál měla opřené bágly o stěnu jako my. Ovšem nad sebou měli římsu, která byla pravidelně okupována místním gangem holubů. Takže v určitou chvíli byl slyšet křik a nadávky v cizí řeči, že mají špinavý batohy. A já si říkala, jojo zlatý holuby, to jste nezažili loňské bahenní dobrodružství na Slovensku nebo pár let zpátky noclehy na koňských stezkách v Itálii. 😂

Hele neříkali jste, že si to berete do vlaku? Víš co... 

Lehátkový vlak bývá přistaven obvykle už půl hodiny před odjezdem, ovšem při pohledu na tabuli, kde bylo psáno zpoždění 15 minut, nám bylo jasný, že budeme rádi, jestli vůbec dorazí. Souprava byla přistavená akorát včas odjezdu v 17:10, takže průvodčí nám jen pohledem zkontroloval lístky a posílal nás hned do vagónu. Lístky si vybíral až cestou, abychom nenabírali ještě větší zpoždění. Tal trochu ironicky vtipné bylo i zjištění, že název našeho nočního vlaku byl oficiálně D 407 Corona.

Když si průvodčí přišel pro lístky, tak jsme se ještě ptali, jestli čas na našich lístkách už je s posunem času, jelikož se přejíždělo do jiného časového pásma. Náš předpoklad nám potvrdil a ještě nám ukázal jak se sklápějí lehátka, a že nás tak 10 minut před vystoupením přijde zbudit. Spokojeně jsme povečeřeli a stejně jsme si pro jistotu nastavili budík jeden na čas s posunem a jen bez, jelikož né na každém mobilu se vám automaticky přehodí čas, když přejedete do jiného časového pásma. Já třeba zjistila, že si to v nastavení musíte zaškrtnout, aby se vám ukazoval aktuální čas časového pásma, v kterém právě pobýváte. 

Vidíš, jíme to i ve vlaku!

Těsně před spaním nám Klárka ještě citovala ty nejlepší výběry našich statusů na facebooku z dob, kdy jsme neměli páru o tom, že spolu někdy budeme jezdit na vandr. A to především z let, kdy jsme byli na gymplu a naší největší starostí byli písemky, zkoušení, basket, ping pong a další  více nespecifikovatelná zábava během volných hodin. 😂🙈

Jde se na bizárek z facebookových zdí...nééé.

Vyčerpaní z celodenního cestování a hlavně od smíchu z Klárky výběru perliček z Facebooku, jsme nakonec postupně odpadli už kolem 9. hodiny večer. Navíc nás ráno čekalo velice brzké a náročné vstávání... Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 3. část - setkání s místními a bahenní deja vu