Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 1. část - den před odjezdem

Termín:  22.8. - 2.9. 2021

cesta: Dealu Stefanitei --> Magura Ilvei
 - cca 89,3 km, 9 dní terén (1 den silnice), krosny (cca 28kg)
účast: Majda, Barča, Klárka, Já

Pěší trasa v pohoří Rodna (Munții Rodnei): Výprava do Rumunska o hodinu vpřed - trasa (bude brzy)

22. 8. 2021

Jelikož vlak do Budapešti nám měl odjíždět 23.8.2021 ráno v 7:22 z Prahy, rozhodli jsme se den před tím přespat právě v Praze, abychom nemuseli vstávat ve 4 hodiny ráno. Díky Majdy a Klárky studiu v Praze jsme tak měli možnost přespat u Majdy na bytě. Navíc se nám nepodařilo sehnat si rumunskou měnu, a tak jsme spoléhali, že to taky nějak vyřešíme ten den před oficiálním odjezdem v Praze. 

Brzo ráno mě vzbudil zvonek, u dveří, ale nikdo tam nestál, a tak mi došlo, že se žene docela velká bouřka. Občas se nám doma totiž stává, že pár minut před bouřkou se mění ve vzduchu elektrický napětí, tak nám to spouští zvonek. Dokonce se tohle ráno stalo, že nám 2x vypadla díky bouřce elektrika. Rozhodla jsem se tedy nakoupit v Blovicích, abych měla jistotu, že budou fungovat platební terminály na kartu. Cestou jsem si ještě od ségry půjčila lepší softshellovou bundu a karimatku. Člověk chtěl ušetřit nějaký to místo pro víc jídla, jelikož minulý rok na Slovensku jsme měli nedostatek chleba, a tak jsme to letos nechtěli podcenit. Takže samozřejmě nejvíc místa v krosně mělo vyhrazené jídlo a chleba.

Jelikož v části trasy Nepomuk - Plzeň byla výluka, tak mě a Majdu měla hodit do Plzně ségra autem. Cca v 16:00 jsme měli nabírat Majdu a co čert nechtěl, narazili jsme cestou k ní na místního opilého pobudu. Díky horkům, které v té době Česko sužovala, byl daný týpek (ne)schopný se udržet na nohou. No slušně řečeno byl na káry a jelikož sebou plesknul na zem vedle silnice, tak mu ségra volala ještě záchranku, protože se praštil do hlavy a nebyl schopný se zvednout ani s pomocí. Takže po chvíli dorazila záchranka i policajti, kvůli nahlášenému alkoholu... Celkem zajímavé bylo, že obě záchranné složky danou osobu hned oslovovali jménem při příjezdu bez nutnosti ověření totožnosti, neboť se jednalo pro ně o známou firmu, se kterou měli už nejedenou, co dočinění. Takže po předání tohoto dárečku do rukou zákona, jsme mohli po chvíli konečně vyrazit autem do Plzně.

Do Plzně na nádraží jsme dorazili lehce před 17. hodinou i přes to 20 minutové zpoždění, ovšem při vykládání krosen z auta jsem zjistila, že mi chybí bunda, která zůstala ležet připravená doma na schodech. Štěstí bylo, že Klárka měla jet do Prahy pozdějším vlakem, takže ségra ještě stihla dojet domů a předat Klárce mojí bundu, aby ji vzala s sebou. Díky tomu jsem odjela s Majdou do Prahy vlakem v 17:00 podle původního plánu.

Hned po příjezdu do Prahy jsme začali obcházet veškeré směnárny v okolí Václaváku, a zkoušeli jsme štěstí, jestli mají Rumunské leu. Všude nám bylo řečeno, že když je někdo přinese a chce je vyměnit, tak je vezmou, ale aby je měnili pravidelně tak to ne. Po 5 směnárnách jsme nakonec zvítězili a v té šesté, které jsme dávali poslední šanci, jsme vyměnili našich cca 10 000 Kč za rumunské leu (dohromady pro 3 osoby, Barča si je měnila až cestou). Po úspěšném lovu jsme konečně zavítali k Majdě na byt.

100 lei, nejvyšší bankovka, která se nám za celou dobu pobytu dostala do ruky. 

Tou dobou se kurz pohyboval 1 RON = 5,20 CZK.

Rumunské bankovky byly jako první v Evropě ( r.2005 měnová reforma Rumunský nový leu), které se začaly vyrábět z příměsí polymerů (plast), mají mít prý 2,5x delší životnost než papírové. V současnosti (r. 2021) by měly být v oběhu plastové už i libry ve Velké Británii.

Nejnižší bankovka, ale časem jsme zjistili, že mají taky nějaký drobáky, který vám v Rumunsku vrátí jen, když vám mají co vrátit.

Jelikož jsme před sebou měli mnoho dní na trvanlivém a né vždy chutném jídle, rozhodli jsme se zajít ještě na pořádnou večeři do hospody. Na jídelním lístku toho bylo sice hodně, ale když jsem mezi dalšími specialitami zahlídla burger, tak nebyla jiná možnost, než ho zkrátka okoštovat. Ono taky jak jinak odstartovat vandr než pivem a burgerem, to byla prostě nabídka, která se nedala odmítnout. 😁

Spokojená Majda se svými ňokami se špěnátem 😁

Klárka nakonec usoudila, že přespí u sebe na koleji, protože do Prahy dorazila až v 22:30, neboť k Majdě na byt by dorazila tak až kolem půl dvanáctý. Takže jsme si dali sraz až druhý den 23.8.2021 v Praze na nádraží a to i s Barčou. Ta měla dorazit ještě ten večer autem, ale nakonec ho neměla k dispozici, a tak se rozhodla, že pojede do Prahy vlakem až brzo ráno. 

Další ráno bylo adrenalinové samo o sobě, protože jistota, že se na nádraží sejdeme všichni včas, přímo odpovídá pravděpodobnosti zpoždění vlaků ČD 😅 .... Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 2. část - Budapešť a noční CORONA vlak