Odpočívej v ten pravý čas

Uprostřed napnuté plachty,

jenž udává směr začátků

a konců

sedí moucha.

Sedí a vyčkává

na mě, na tebe

na padoucha,

jenž srdce zatlouká

do dubových stožárů důvěry,

že veškeré podpěry jsou stejně důležité

jako ty okamžiky neodžité.

Spi, jen spi dál,

neb vážně nechceš přebírat zodpovědnost

za ten randál v duši.

Slyšíš to?

To jsou řetězy tvých slibů,

že už nikdy nepřijmeš návštěvu v oděvu,

jenž nemá opravdovost pod kůží lesku,

jenže ty radši vzýváš stezku útěku a odloučení...

Slyšíš?

Uteč jinam.

Ne, dnes zůstanu stát

aspoň na vteřinu a uvidím,

co se stane.

A ty satane

mlč,

vím, že naše cesty jsou dané...

...ale dávám si pauzu.