Ač si myslíme, že to máme pod kontrolou, tak pravda je, že naší vinou ztrácíme blízkost pro lidskost. Protože uvnitř nás sídlí obě strany mince a pravdou je, že ty jednice objímáme láskou i temnotu současně. Tak to zkrátka je.
Padám padám a nevím kam padám padám kam, nevím sám. Krok sem a krok stranou, otázka je jestli mě minou? Ptám se sám sebe, vnímám že, vedle sebe jdeme? Plují mojí hlavou, vyberu už někdy tu pravou? Věřím jim vždycky, doufám, že nehodí mi klacky.
Ty to zvládneš. Ty to dokážeš, píšeš si svůj příběh, vždyť to znáš. Další stresová situace, chceš to těsně před cílem vzdát. Něco ti říká intuice, a proto neustoupíš tak jdi se prát. Stále si opakuješ ty stejná slova, která tě drží nad vodou. Nevzdáváš se pořád stále znova, neúspěch je pro tě citrón se sodou.
Všímejme si věcí, které bereme za samozřejmost, ale samozřejmostí nejsou, protože pak ztrácíme svůj objektivní pohled na svět. Ono totiž i pouhá maličkost dokáže změnit den. „K chorobě máme největší úctu: dobrotě a moudrosti jen slibujeme, zato bolest posloucháme.” Marcel Proust
Nejraději pije vodu, vždy vyčkává u východu. Z kurníku krade vajíčka, hlavně ať to neví babička. Srst má potom jako hřívu, štěká na jakoukoliv výzvu. Všechno musí očuchat, aby pak mohl vesele juchat. Trávník často provzdušňuje, když hromádky zahrabuje.
Wow. Šikovná! ♥
OdpovědětVymazatDíky, těší mě, že se líbí 😊😘🙏
Vymazat