Já živel - Peddy 33

Kdyby jsme byly každý jiný a odlišný, dokázali by jsme respektovat lidi, kteří dnes vyčnívají z davu. Vlastě by neexistoval žádný dav a všechno by bylo neobvyklé a zároveň dokonalé. Proto jakmile člověk skutečně otevře oči, uvidí svět takový, jaký si přeje. „Pro tupou mysl je příroda bezvýznamná, bezcenná. Pro mysl osvícenou jiskří celý svět světlem.” Ralph Waldo Emerson

Čím jsem starší, tím jsou mé city silnější. Čím jsem věrnější, tím jsem zranitelnější. Čím jsem milejší tím je můj postoj hloupější. Čím vlastně jsem? Člověkem nebo psem?

Brzda, plyn, brzda, plyn, kdo by to byl pochopil. Že plynulost je předností, že nepřesnost je všedností, že rychlost není limitem, že zatáčka není závitem. Brzda, plyn, brzda, plyn, kdo by to byl pochopil. Že auto není formmulí, že spálený gumy nevoní, že řidičák nikdo nemá na věky, že technická není vize záruky.

Není důležité porazit soupeře nebo být silnější než ostatní. Důležité je stát se silnějším a moudřejším, než jsi byl Ty sám ještě včera. „Jakmile přijmeme svá omezení, překonáváme je.” Brendan Francis

Jeden den nahoře a druhý dole, tvá mysl je produktivní jak úrodné pole. Někdy je rozbouřená jako širé moře, a tvůj rozum jen bezmocně křičí: Cože? Jeden den nestíháš druhý se flákáš, je to ten koloběh, kterým nemoci lákáš. Důsledky doktoři řeší jen léky, co zkusit zdravě jíst a odložit deky.

Važme si toho co máme, protože ve vteřině můžeme rázem ztratit vše, co je pro nás opravdu důležité. „ Nedopusťte, aby malá hádka zničila velké přátelství.” Dalajláma

Každý den se stane tolik věcí, nad kterými se můžeš pozastavit a zasmát se. Důležité je, si jich všímat, a dokázat se uvolnit. Protože jedině tak dokážeš získat nadhled nad těžkými situacemi. „Největším ze všech učení je žít s otevřeným srdcem.” Anonym

Sledovat jak se mění krajina mě vždy donutí k přemýšlení. Proč se to či ono změnilo změny letí jak lavina. Pouhým pohledem z okna, lze vidět rychlost přeměny. Přeměny, která bere prkna a nahrazuje přírodní kameny.  Stále je vidět více paneláků, obchodů a továrních komínů. Je to pohodlí sedět v obýváku s bandou neurvalejch puberťáků.

Všechno je mi jedno, přednášku nevnímám. Začíná mi být chladno a pomalu zas usínám. Promítací plátno už vidím v mlze a nesmrtelné myšlenky si v hlavě promítám. Upadám do snů a cítím se blaze. "Bude to u zkoušky",v tu chvíli opět procitám. Beru do ruky propisku, mobilem vyfotim další stránku a pokračuji do dalšího výpisku. Po chvíli řeším lákavost spánku. Do 10- ti minut pak opět nastává stav kdy:

Jeden by řekl, že chůze v sychravém říjnu člověku nemůže zvednout náladu, ale opak je pravdou. Minulý čtvrtek mi jel vlak ze školy až za hodinu, tak jsem se rozhodla jít pěšky. Obvykle využívám MHD, ale tentokrát jsem se chtěla toulat ulicemi a obhlídnout místní sportovní obchůdky. Šla jsem po ulici cestou ze školy směrem na nádraží asi tak v 17:15. Najednou z nějakého obchodu přede mnou vyšla taková podivná trojice lidí, která měla plné ruce. Trojice se skládala z párečku, který nesl mezi sebou v takové té přenosné sedačce malé dítě. No a zřejmě jejich trošku hoperskej kamarád nesl dětský kolo rozdělený na 3 kusy v papírové krabici (toho že bylo na tři kusy jsme si všimla až po této příhodě). Samozřejmě všichni šli vedle sebe, aby si mohli povídat, takže zde nebyla možnost je předejít (v tu chvíli mi to bylo celkem jedno, měla jsem totiž stále spoustu času do odjezdu mého vlaku). Asi tak po 20 metrech ten týpek s krabicí sejmul tím kolem poutací tabuli do nějaké restaurace...

Pokud se do nepříznivé situace zakousneme, tak ji nakazíme svým charakterem a hned se stane pro nás příznivou. Zkrátka jde jen o to, z jaké strany na situaci nahlížíme. „Jistá míra odporu znamená velkou pomoc. Draci přece vzlétají protivětru, ne s ním.” John Neal

Nezapomeňme si uvědomit že nadřazenost a sebedůvěra jsou dvě odlišné věci. Nadřazenost je víra v ostatní že jsou horší než já, ale sebedůvěra je víra ve své schopnosti. Proto povyšující se člověk nemůže dojít svého cíle. „Odvaha nás vyšle na cestu, pokora nám ukáže cíl.” Pavel Kosorin

Úsměv sluší každému, tak proč si lámeme hlavu s pitomým oblečením? Proč se přetvařujeme a „staráme se jen o sebe”? Kdyby jsme se radši usmívali na ty, kteří o nás pečují a mají nás rádi, hned by bylo všem líp. „Když vysadíš jedovatý břečťan, jahody sklízet nebudeš.” William Stephens

Po každém tréninku mám potřebu doplnit bílkoviny, takže většinou večeři zapiju mlékem nebo zákysem. Problém nastane když doma nic takového nenajdu... Jednou večer v pátek po tréninku, jsem opět prohledávala lednici, abych našla mléko (zákys, kefír, nebo něco tomu podobného). Samozřejmě jsem našla jen prošlou láhev mléka, tak jsem se vydala k babi do lednice (naše rodina bydlí s prarodiči), kde byla jen ta odtučněná voda, které se vážně nedá říkat mléko. Na hodinách už bylo půl deváté, takže v nedalekém městě, kde je obchoďák už bylo zavřeno (otevřeno do 20:00). V tomto městě se také nachází mlékomat, což bylo mou jedinou nadějí. Ten bývá v provozu naštěstí 24 hodin denně. Jelikož jsem obdržela čerstvě řidičák asi před 14 dni, rozhodla jsem se vyrazit autem. Našla jsem láhev, doklady, drobné a vydala se pro mléko. Celou cestu jsem se těšila na vychlazené plnotučné mléko z automatu, to jsem však ještě netušila, že celá cesta bude zbytečná.

Všímejme si věcí, které bereme za samozřejmost, ale samozřejmostí nejsou, protože pak ztrácíme svůj objektivní pohled na svět. Ono totiž i pouhá maličkost dokáže změnit den. „K chorobě máme největší úctu: dobrotě a moudrosti jen slibujeme, zato bolest posloucháme.” Marcel Proust

Jak se vyrovnat s něčím, co nemůžu nikdy získat. Odpověď neznám, mlčím, nechce se mi ani pískat. Ta touha je silnější než já a stále živí odvážnou naději. Nemám ani šanci jak se zdá a tvrdí nehledej jiného raději. Usmívám se denně na svět jako debil se smířením, že není cesta. Snažím se před tím utéct, ale nevim pravděpodobnost je 1 ze sta.

Když jsi spokojený, můžeš udělat spokojené okolí. Opačně to ale nefunguje do té doby, než zjistíš, co Tebe dělá spokojeným. Protože to co si myslí okolí, že je pro tebe nejlepší, tak s tím nemusíš být spokojený Ty. „Chop se vlády nad svým životem, nebo to udělá někdo jiný.” Herman Millman

Úsměv sluší každému, tak proč se skrýváme do ulity. Možná proto, že nevidíme své kvality. Není potřeba být namyšlený, ale přiznat si své zlozvyky i přednosti, pak už stačí jen své srdce ze tmy vyprostit. Zkus se usmát aspoň jednou, aspoň na jednoho člověka denně, uvidíš, že dojde k malé změně.

Nikdy neexistoala a nikdy nebude existovat ideální chvíle pro Náš cíl, je jen na Nás, jak využijeme dané podmínky k tomu, aby jsme dosáhli toho, po čem toužíme. „Vítr a vlny jdou vždycky na ruku těm nejobratnějším mořeplavcům.” Edward Gibbon

Časem, čím dál tím víc si začínáš všímat toho, že děláš některé věci jinak než ostatní. Následně zjistíš, že děláš jiné věci než ostatní. A když postupem času na to konečně budeš pyšný, teprve potom si začneš vážit sám sebe a budeš vědět KDO DOOPRAVDY JSI. „Každý z nás musí veslovat tím veslem které má.” Anglické přísloví

Člověk je ochoten riskovat pro to co miluje. Člověk je schopen milovat i když ho to zraňuje. Je vážně fascinující, že děláme stejné chyby, ty stále se opakující. Je kolikrát až neuvěřitelné, jak dokážeme být slepí, když srdce je nezastavitelné.

Stojím si takhle doma na štaflích a natírám vrata od kotelny a najednou přijde ségra a začne se hrabat ve skříni s barvama a lakama. (snad nikdy jsem jí neviděla, že by tu skříň někdy otevřela) po 10 - ti minutách jejího marného hrabání se ve skříni: Já: „Co tam hledáš?” Ségra: „Sádru” Já: „ A na co jí chceš?” Ségra: „ Potřebuju jí do školy.” (Je totiž učitelka a potřebovala ji pro prvňáky) Já: „ Aha. A ty víš, že tam je? Nebo ti to řekl táta?” Ségra: „Ne proč?” Já: „No já jenomže tam jsou barvy. Tak se ho zeptej.” Ségra: „Hm.” ( zavřela skříň, odešla a už se nevrátila :D )

Lidé říkají:„ Věř si!” Ale jak si můžeš věřit, když nevíš kdo vlastně jsi?! Nejdříve musíš zjistit kdo jsi, postavit se sám sobě a přijmout všechny své dobré i ty špatné vlastnosti. Jedině potom v zrcadle uvidíš celé své PRAVÉ JÁ. „Až si budeme vědomi své úlohy, byť zcela bezvýznamné, pak teprve budeme šťastni.” Antoine de Saint - Exupery

Jako si nechtějí přiznat rodiče, že jejich děti se stávají dospělými, tak i My děti si neuvědomujeme, že Naši také stárnou. Jako berou rodiče své rodiče, tak ani My sami se necítíme dospělými. Zvykli jsme si a nerespektujeme, že všichni stárnou. Jak léta plynou, tak roky míjí, a pak zapomínáme na náš věk. Náš drahý čas je odnášen větrem, aby jsme žili.

Recept na spokojený život je jednoduchý, ať děláš cokoliv, dělej to s láskou a okolí Ti to vrátí. „Když přijde na to, abych se podělil, cítím lítost, když si ale uvědomím, co všechno dostávám, rychle se pustím do práce, abych to vynahradil ostatním - náhle nacházím skvělou příležitost, jak se odvděčit.” David K. Reynolds

Čekám na tebe jako den na Slunce, každý tvůj úsměv mi dodává sílu. Sotva mě znáš, ale to je má šance, překvapivě tě získat a netlačit na pilu. Máš o mě úplně jinou představu, každé tvé mínění o mě je jen poloviční. Klidně kvůli tobě oceán přeplavu, když budeš chtít, vím, že nejsme věční. Nemůžu unést, když tě někdo zraní, každá tvá slza mě dohání k šílenství. Jak dlouho bude trvat tohle hraní na to, že mezi námi je jenom přátelství.

Sedím u ohně a kolem jsou pražce, koukám na dno a vidím se ve flašce. Cítím kolem smrad z asfaltu, a tak vidím hvězdy z kobaltu. Jsem vlk samotář, lehce se zamotáš, do sítí mých citů, když hledám identitu. Píšu další texty, které nikdo nečte a vím, že mi je stejně někdo vyčte. Za to, že je publikuji, za to, že je nemiluji.

Neznám tě a ty zase neznáš mě. Vidím tě a ty zase vidíš mě. Myslím si, že vím kdo jsi, ale přitom jsi v každém koho znám. Myslíš si, že víš kdo jsem, ale přitom neznáš můj životní plán.

Vlastníma očima vidíme svět, který na Nás vytváří tlak a ovlivňuje Nás. Pravdou však je, že to jak svět vidíme záleží na našem chování. Protože naším chováním a prací tvoříme svět ve kterém žijeme. „Jsme tím, čím si myslíme, že jsme. Všechno, čím jsme, je dáno naším myšlením. A pomocí tohoto myšlení stavíme svět.” Buddha

Jenom proto, že se bojíme udělat to, co opravdu chceme, nemusíme dělat jiné věci. Je zvláštní, že vždy před cílem nás strach nutí udělat krok zpět. „Nejrychleji se rodí strach.” Leonardo Da Vinci

Stojí to za to? Když slýcháš to je omyl zlato. Statut věčného přítele ti svazuje ruce při těle. Vyliješ si srdce na dlaně a pak se chováš poddaně. Držíš se každou chvíli, a hlavu máš plnou víry. Že to jednou konečně vyjde a dotyčný k tobě přijde.

Jdu, ale nevím kam a časem se propadám. Srdce mě táhne tam, kam své city ukládám. Mám pocit, že to je víra, v něco, co mi nedá spát. Mám pocit, že je to síla, která si chce se mnou hrát. Je to něco silného co mě pohání kupředu. Je to něco daného asi to je kapitola osudu.

Jak vysvětlit nevysvětlitelné? Snažím se pomocí příkladu, ale nevím jak na tu záhadu. Jak přijmout nepřijatelné? Nevezmu si to já ale jiní, protože oni si toho více cení. Jak dostihnout nedostihnutelné? Ani náskok dnes nepomáhá, když se rychlý života rozmáhá.

Buď budeš dělat to, co miluješ nebo se budeš strachovat o své zdraví a budeš nešťastný. „Je lepší shořet než vyhasnout...” Kurt Cobain

Trendem jsou stále nové skupiny, stačí když text se anglický zdá a hned se to prý poslouchat dá. Aspoň že poslouchat to není povinný. Tři akordy a hned máš hit, i když k tomu nemáš cit. Opakování refrénu do zbláznění a ve sloce moc textu nikdy není. Téma: Celý svět se ti hroutí a kolem jsou jen citů žrouti. Musí to zapůsobit na davy lidí a omšelý text v songu slávu sklidí.

Každý z nás neustále hledá něco, čím by jsme si prodloužili život. Nejde o to kolika let se dožijeme, skutečná délka života je měřena množstvím zážitků a životními díly. Je jedno jestli se jedná o vydanou knihu, vítězství v lize nebo o vylepšení receptu na zavaření okurek, jde o ten otisk v budoucí historii. „Smyslem života není být šťastný - je to něco víc. Člověk má být užitečný, aby nežil nadarmo.” Leo Rosten

Často známe řešení na naše problémy, ale nejsme schopni si to přiznat. Kdyby jsme poslouchali hlouběji naše myšlenky, našli by jsme ten klíč ke štěstí. „Jestliže dokážeš rozeznat dobrou radu od špatné, žádnou radu nepotřebuješ.” Anonym

Bitva o každý míček, kterou sleduje i můj strýček. Naběhané kilometry se sčítají, když tenisáky sem tam lítají. Antuka, tráva, či beton. Tak se ptám kdo je ten neznámý fantom? Vítězí na každém povrchu, ale poraženým dává útěchu. Přátelství, pokora, odhodlání. Každý už ho potkal, vždy má jistou ruku při podání. Je to respekt k soupeři vždy když se hráči nedaří.

Když jdeme spravedlnosti naproti, nikdy nepřijde. Uvidíme ji až tehdy, když se začínáme otáčet zády, protože jde o jiný úhel pohledu, a proto „spravedlivě” spadneme na dno. „Velký člověk je povznesen nad urážku, nespravedlnost, bolest i posměch, a byl by vlastně nezranitelný, kdyby netrpěl soucitem.” Jean de La Bruyere

Kdyby bylo všechno dobré, nevěděli bychom co je to špatné. „Choroba je nakažlivá - kéž by byla i láska.” William Shakespeare

Každý sám sebe vidí kriticky, tak i já na sobě sleduji jen nedostatky. Myslím si že jsem ztracený případ, protože jsem svá a nenosím podpatky. Mám citlivou povahu, ale člověk jsem chladný. Oplívám moudrostí, ale mozek mám vadný. Život mi ukázal stinné stránky a nechal jen malou naději. Nevím co mě čeká zítra natož za rok a pak později.

Ty to zvládneš. Ty to dokážeš, píšeš si svůj příběh, vždyť to znáš. Další stresová situace, chceš to těsně před cílem vzdát. Něco ti říká intuice, a proto neustoupíš tak jdi se prát. Stále si opakuješ ty stejná slova, která tě drží nad vodou. Nevzdáváš se pořád stále znova, neúspěch je pro tě citrón se sodou.

V každém z nás vyvolává hudba ten zvláštní pocit, možná proto se říká, že všechny spojuje. Ovšem když se zamyslíme nad texty písní zjistíme, že hudba se neumí přetvařovat a lhát. „Hudba je zjevení vyššího rozumu a moudrosti.” Ludwig Van Beethoven

Říkají dvakrát do stejné řeky nevkročíš. Já klidně pro to skončím až do tichého oceánu. Budu plavat až do posledního výdechu, když díky tomu s nadšením vstávám zas po ránu. Prej nedělej to, když ti to ničí zdraví, to říkají ti, co o tom nic nevědí. Vnímají jen mé tiché neúspěchy, ale na mou šťastnou duši nehledí.

Sedím a přemýšlím, za čím se vlastně ženu? Jestli to co dělám mám vlastně nějakou cenu. Kdo ví... jde o vnímání jednotlivce, jestli dojde k vysvětlivce. Čekám na ... Nevím jestli běžet nebo couvat, nechci časem jen tak proplouvat.

Učitel musí být člověkem, protože kdyby nebyl člověkem nemohl by se stát učitelem. „Dobrý učitel chrání žáky i před svým vlastním vlivem.” Bruce Lee

Jediné, co máme opravdu jisté, je tahle chvíle, to ostatní je pouze v naší mysli. Tak přijměme realitu a rázem všechno nebude tak složité. „To, co je pravda, platí pouze v jedné chvíli a na jednom místě.” T. S. Eliot

Všechno je relativní, i slovo relativní je relativní až je to trochu absurdní. A proto existuje tato osoba... Je to rodinný pocestný, který nemá rodinu. příchod bývá bolestný, a v pravou hodinu. Čeká na ten osudný čas, aby neodešel sám. Ukradne dotyčnému hlas a tělo pověstí na trám.

Zase ztrácím svůj směr, a tak chystám další sběr vlastních myšlenek a pravých důvodů, proč zas dál klesám a nesklízím úrodu. Tak se to táhne přes 4 roky, skládám dál chyby a celé sloky. Slzy už nevnímám přes pravé hlubší šrámy Tak poslouchám rady a kupuju jen další krámy. Je to má smyčka, která mě svírá, drží mě u dna a opouští víra. Stále však dýchám pro tohle kolo, přestože cítím, že už mě stálo mnoho. Jednou už musím vykročit rázně, vystoupit z vlaku, zanechat kázně. Je to daleko ale zároveň tak blízko, stačí jedna chyba a navždy budu nízko.

Je jen na nás jak tuto hru budeme hrát, jestli budeme respektovat pravidla nebo ne. V každém případě obdržíme nějakou odměnu. „Hra na život se podobá házení bumerangem: slova a skutky se nám vracejí s přesností přímo ohromující.” Florence Scovelová - Shinnová

I´m not a bird, but I can fly. I have heart, but it isn´t mine. I feel really sick, it isn´t true. I feel homesick, but it can be flu. I know this feeling, it´s very heartbreaking. This needs another person, because be lonely is sad version. My brain says, love doesn´t need another stuff.

Říká se, že silnější přežije, ale neznamená to, že člověk je tak silný, aby byl schopen žít bez přírody jako takové. Bez vody, tepla a vzduchu nepřežijeme ani jediný den, proto si važme toho, co máme a neničme ji, jako bychom ji vůbec nepotřebovali. „Příroda zachovává druhy, velmi málo se stará o jedince.” Voltaire

Moje srdce pro to buší a má duše už zřejmě tuší, že by se chtěla už vrátit, ale zatím musím časem platit. Jakmile zjistím, že nemám nic, konečně pochopím, že jsem měla víc. Mé plíce pro to dýchají a mé oči nad tím plakají, protože vědí, že to nelze vrátit, ač jsem to nechtěla nikdy ztratit.

Je těžké být na dně, ale když si uvědomíme pravou podstatu toho stavu, pak jsme schopni stát se daleko silnějšími v každé části našeho života. „Hluboký pád přivodí často největší štěstí.” William Shakespeare

Když něco měníš, máš obavy, že to nevyjde, a proto zuby ceníš. Zkoušíš to nejspíš jinak, udělat to líp. Jdeš si za svým, ikdyž rychle jak slimák. Věříš-li si vše je možné dokázat i přejít vodu suchou nohou. Neztrácet čas a pohodu, vše je úspěch jak tkaničku zavázat.

Vždy když na něco myslím a nemám čas to udělat nebo si to zapsat, tak to prostě nenápadně zmizí, jako by to nikdy nebylo. „Hlučnost je smrt myšlenek.” Friedrich Nietzsche

Jako zpomalený film vidím svět kolem sebe. Nikdo a nic nejde do nebe, realita, jako že hoří plyn. Každá část odnesena větrem, je něčím nepotřebná a zbytečná. Poslední jízda do stanice konečná, i kdyby duše nešla změřit metrem. Život je koloběh světa. Dokud neumře poslední sen vím, že zítra přijde další den, a tak běží mi další léta.

Stýská se mi, po vodě, po zábavě a svobodě. po chůzi, po běhu po skutečném sněhu. Stýská se mi, po větru, po oku na svetru, po obyčejné každodenní práci, po tom jak zpívají ptáci.

Ten pravý boj začíná tehdy, když víme, že nemáme pro co bojovat. Ti silní si to ale nepřipustí. „Beznaděj je vlastně porážkou. Nesmíme se jí oddat, dokud jsme ještě schopni něco dělat.” Karl Jaspers

Projít nejvyšší propastí, spadnout až na vrchol. Nechytit se do pastí, jen ty chvíle přežít. Povstat jako fénix, dostat poslední šanci. Dojít na kraj útesu, radost ti zas donesu. Najít tu promrhanou věčnost, užívat si ty krásné okamžiky. Přestat žít filmovou skutečnost, začít pořádně, jak se říká od píky. Čas, to je zabijácký hrdina, něco vezme něco přinese. Je to netknutá i krutá hladina, která mě životem pronese.

Neexistuje rozhodnutí, které by bylo špatné nebo správné. Správné je jít a udělat to, co nám říká naše srdce. „ Součástí volby je, že se vzdáme něčeho, co chceme, kvůli něčemu, po čem toužíme víc. ” Dan Millman

Je mi na zvracení! Z toho co teď jím, z toho jak teď vypadám, z toho jak se teď chovám k ostatním. Je mi na zvracení! Z mé blízké budoucnosti, z rozdílů mých nohou, z mého stavu neustálé závislosti. Je mi zle! Protože vím jak mi bylo dobře, protože teď trpím myšlenkami, protože pro štěstí se člověk tolik nadře.

Až z nebeských fléten uslyším obláčky, až ticho spadne do omáčky. Až poznám, že konec se blíží, uvidím, že osud ke mě míří. Zastavím svoji mysl kvůli očím, abych zjistila, že už se loučím. Já se rozloučím, život svůj ukončím, duši tu roztančím. Až z mořských plání přiletí vločka, až zavřou se má očka. Až uslyším tání ledu, tak už nic nepředvedu.

Co vlastně znamená jídlo v našem životě? Někdo to má jako požitek, někdo jako nutnost a někdo o tom marně sní... Někdo hladoví, někdo má jídla zas až moc, každopádně v obou případech trpí. Je důležité si uvědomit proč tomu tak je. „Špatní lidé žijí, aby jedli a pili, dobří lidé jedí a pijí proto, aby žili.” Sókratés

Ta naše Zemička velká šišatá kulička. Modrozelená planetka, zranitelná jak baletka. Vodní svět, pouštní oázy, i to co můžeme dát do vázy. Vše kolem nás i MY, jsem součástí zimy.

Někdy si stačí uvědomit, co vlastně znamená volba, a pak už je vše jasné, protože vždycky se něco děje. „Život není náhoda, ale volba. Nejdůležitější není, co se děje, ale jak si s tím poradíme.” Hal Urban

Říká se, že první vyhrání z kapsy vyhání. Já říkám, že nadání nebrání selhání. Říká se, že život je krutý. Já tvrdím, že stačí nemít mozek dutý. Říká se, že jste to co jíte. Já se ptám, kdo ví co vlastně sníte?

Neptejte se ostatních co je správné. Zeptejte se svého srdce a podle toho konejte. Socrates:   „Každý ti chce říkat, co máš dělat a co je pro tebe dobrý. Oni nechtějí, aby sis našel svoje odpovědi. Oni chtějí, abys věřil těm jejich.” Dany:   „Dovol mi hádat. Ty chceš, abych věřil těm tvým?” Socrates:  „Ne, já chci, abys přestal přijímat informace z venku a začal přijímat informace ze svého nitra.” z filmu Pokojný bojovník

Tak už se probuďte, a k totalitě se nenuťte. Život není pohádka, je to jen velká šarvátka. Když budete bojovat kordem proti tomu kdo bojuje bambitkou, setkáte se se svým mordem a pak neodjedete ani sanitkou. Prý rovný rovného si hledá, aneb vrána k vráně sedá. Proto nelze bojovat opatrně, když stojíte proti krvelačné vlně.

Zamysleme se před tím, než to vyslovíme, protože slova nejdou vzít zpátky a vezměme v úvahu i to, že my sami nejsme dokonalí. „Kritizovat - to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl.” Karel Čapek

Rok s rokem se sešel a já opět brečím do polštáře. Sotva mi notebook došel, začala jsem studovat bakaláře. Poprvé to bylo při sportu, když jsem byla na hrotu. Po druhé to byl jeden krok, zas zlomená stejná noha, šok. Je to další motivace, život není animace. Dokázat že mě to nezastaví. Vůle a ego, ty se na odpor staví.

Pravý přítel tě zná líp než ty sám sebe, protože i sám sobě dokážeš lhát ale on ne. „Přítel je jako druhé já.” Marcus Tullius Cicero

Konečně snížek napadnul, asi leckoho strach popadnul. Ale o tom to je, není krásy bez boje. Tak nebezpečný, ale přesto užitečný. Je to páka v mysli, aby jsme opatrně ven vyšli. Louky se stávají bílým mořem, neodváží se vylézt ani kořen. Je to jak nadýchaný obal krajiny, výměna ohavného kraje za jiný.

Nad paloučkem poletuje, všechny kvítky obletuje. Aby smočil úzký sosáček než slunce potká obláček. Bloudí světem tam a sem, cestuje jak s kompasem. Cestou zpět vždy přinese vůni květin motýlí komtese. O víkendech létají spolu a večer jedí u jednoho stolu. Popíjejí sladký nektar a opěvují další hektar. Jednou se však doneslo, že motýlek zakop o křeslo. Zlomil si na noze malíček, to prý viděl soused zajíček.

Chci lepším člověkem být, přesto však nepřestanu snít. Nedopalky zašlapuji jen z odporu. Nekouřím, proto mizím v prostoru. Vím, jsem jen člověkem cizím, neboj, za chvíli navždy zmizím. Ve škole je vždy jen 1 odpověď správně, ale cesta praví,"podívej se na mně." Říká se, že svět je černobílý chaos, kec, jako tvrdit že je nepotřebný Laos. Vše je něčím důležité jako věci již použité. Jakmile někdo někoho nebo něco zavrhne, vrátí se a své staré vlastnosti převrhne. Důkazy nevlastní pravou důvěru, proto nešáhnu po ďábelském úvěru. Věřím v upřímnost a čest, podvodem poznáš jen mojí pěst. Dobří lidé se bojí o přátele a rodinu, a tak následujem satany každou hodinu. Protože chceme ochránit své blízké, vládnou nám lidé ovlivnění ziskem.