Vážně žijeme?

Když se dostaneme do stavu, kdy klidně zemřeme, teprve tehdy začínáme opravdu žít. Řešíme totiž věci, které jsou opravdu důležité.

„Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít.“
Honoré De Balzac 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Cesta do Černé Hory 6. část - cesta k moři

Obrázek
Termín:  19.8. - 27.8. 2018 cesta: Bijelo Polje --> Kolašin, den v Baru a den v Bělehradu          -  přes National park Biogradska Gora (výstup na Crna Glava 2319 m n. m.)          - cca 70 km, 5 dní terén, krosny (cca 28kg) účast: Barča, Já, Klárka, Majda, Vítek Celkový souhrn:  Cesta do Černé Hory - video Předchozí část: Cesta do Černé Hory 5. část - dny v horách 24.8.2018 Po ranní každodenní rutině jsme si naší trasu zkrátili přes louku a pokračovali po cestě, která vedla přímo do města Kolašin. Když už jsme měli celé klesání skoro za sebou, dali jsme si ještě v lese oběd, a pak jsme vylezli kolem něčí zahrady na silnici, kudy vedla naše červená stezka. Bylo zajímavé, že moc obydlí nemělo ohrazenou zahradu, a tak jsme si dovolili vzít si pár ostružin, kterým nešlo odolat, protože se u pěšiny úplně nabízely.  nelze projít bez ochutnávky, ostružiny velké jako kašt...
Celý článek »

Dělám, co prý nemám

Občas zajdu jen tak do kostela, i když jsem bibli nikdy neviděla, někdy si ji možná vychutnám, ale k nějakým věcem musím dozrát.  Čtu  a prej čtu dost  a dávám tomu přednost před televizí.   Nevyznám se v alkoholu,  divností prý překypuju.  Rovnám věci na okraji stolu  a vážnosti se nevěnuju.  Kácím se pod nátlakem, a proto mým příznakem je nerozhodnost.
Celý článek »

Cesta do Černé Hory 5. část - dny v horách

Obrázek
Termín:  19.8. - 27.8. 2018 cesta: Bijelo Polje --> Kolašin, den v Baru a den v Bělehradu          -  přes National park Biogradska Gora (výstup na Crna Glava 2319 m n. m.)          - cca 70 km, 5 dní terén, krosny (cca 28kg) účast: Barča, Já, Klárka, Majda, Vítek Celkový souhrn:  Cesta do Černé Hory - video Předchozí část: Cesta do Černé Hory 4. část - dny v horách 23.8.2018 Ráno se první probrala Majda, což mě probudilo, takže jsem vytáhla guitalele a ještě napůl ve spacáku jsem místo raníčku začala hrát a zpívat do údolí, které se rozprostíralo pod námi. Můj "dokonalý chraplák po ránu" vzbudil zbytek party ve vedlejším stanu a začala příprava na královskou snídani. Přímý přenos východu Slunce osušil rosu na stanech a borůvky, které jsme udělali na všechny způsoby, protože jsme spali v modrém ráji. Proto se podával skvělej borůvkovej čaj i ovesná kaše s borůvkama.  ...
Celý článek »

Průvod přátel

Potápíme se níž a níž, tam kde není už žádná skrýš.  Pálíme za sebou mosty a světě div se, že nás nikdo nezachrání od utonutí.  Spíme, jíme a víme,  že všechno smíme, dokud zákony neporušíme.  Je to osamělý život nemít průvod, který tě podporuje. Průvod přátel, no tak neříkej, že bys ho taky nechtěl.  Společná síla, víra, měřítko svobody a žádné náhody.  Dovol si nezvládnout vše sám, to společné nepotrvá věčně, tak si to užívej konečně.
Celý článek »

Kdo ví...

Všechno je přesně tak, jak má být, jen člověk je nespokojený, protože lidé nepřestávají snít. Sní si napříč realitou a nevidí pravou skutečnost. Není lepší  ani horší, je taková jaká je. I tohle je jen báseň s myšlenkou, pro někoho je křížovkou a pro někoho jen další tajenkou.
Celý článek »

Studenti

Do lednice chodíme jen ze zvyku, často se ulejváme z tělocviku. Facebook čekujem každou hodinu, lepší než poslouchat němčinu. Vždy jsme nejchytřejší, historky děláme barvitější. Žebráme žvejkačky od kamarádů, ikdyž jich máme s sebou hromadu. Mluvíme sprostě jako dlaždiči, samozřejmě ne před rodiči. S kamarády si nadáváme, čím se skvěle bavíme.
Celý článek »