Přízrak

Sedím sedím pod stromem,
Vidím duchy za domem.

Těžko soudit neživé,
když noci jsou tu mrazivé.
Nikdy nejí, nemluví,
a přesto je vždy pomluví.

Nic nedělají.
Jen tak chodí a zpívají.
Nikdo je neslyší.
A stejně ústa otvírají.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

jsem ztracený dopis

Kávový rituál

Znáš ten pocit?

Ego

Úděl