Můj zápas
Dech se mi zrychluje, můj tlak stoupá. Bušení srdce to je jako provokace hloupá. Cítit to napětí, než skočím do pole. Nikdo nemá ponětí, že jedním krokem je tréma dole.
Populární příspěvky z tohoto blogu
Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů
Termín: 22.8. - 2.9. 2021 cesta: Dealu Stefanitei --> Magura Ilvei - cca 89,3 km, 9 dní terén (1 den silnice), krosny (cca 28kg) účast: Majda, Barča, Klárka, Já Pěší trasa v pohoří Rodna (Munții Rodnei): Výprava do Rumunska o hodinu vpřed - trasa (bude brzy) Předchozí část: Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 11. část - odchod z hotelu, pes versus Klárka 1. 9. 2021 - odpoledne Po zorientování se na nádraží v Kluži jsme si u mezinárodní pokladny chtěli koupit lístky na vlak do města Baj, odkud jsme chtěli pokračovat už mezinárodním vlakem přes Maďarsko až do Vídně. Paní v pokladně nicméně s vážnou tváří řekla, že nám ty lístky až do Vídně prostě neprodá. Nejdřív jsme nechápali proč, ale pak se snažila vysvětlit, že spoj do stanice Blaj bude mít určitě zpoždění a 7 minut na přestup do vlaku na Vídeň nám tím pádem stačit nebude. Takže i přestože bychom to risknuli, tak nám je odmítla prodat a vystavila nám aspoň lístky do stanice Blaj....
Italský vandr 8. část - všechny cesty vedou do Říma
Termín: 13.8. - 21.8. 2019 cesta: Celano Ovindoli --> Avezzano, den v Římě - přes Sirente - Velino (kaňon Gole di Celano, Monte Velino 2486 m n. m.) - cca 73 km, 5 dní terén, krosny (cca 28kg) účast: Majda, Vítek, Klárka, Já Pěší trasa v pohoří Sirente - Velino: Italský vandr - trasa (do Avezzana jsme museli jet stopem, proto to podle mapy vyšlo pouze na 55 km) Celkový souhrn: Italský vandr - WONDERSONG (video) Předchozí část: Italský vandr 7. část - cesta z hor do Steak Housu 20.8.2019 Brzo ráno nás sice probudil budík, ovšem než jsme se stihli sbalit, či se vůbec vyhrabat ze spacáků, tak nás míjela raní běžkyně. Bylo to takový překvapení, že během těch 4 sekund co nás míjela, tak doslova čuměla na nás a my na ní. Ten moment, když totálně netušíte, jak se zachovat, takže zapomenete i pozdravit... Aneb nikdo z nás nečekal, že tak brzo na takovém místě někoho potkáte. Pr...
Znáš-li správnou odpověd, tak mluv, jinak mlč!
Za těch 5 let na základce pak 8 let na gymplu a momentálně nějakej ten semestr na vysoký, mám pocit, že jsme strašně zabedněná a nepřející společnost. Nevím, ve skutečnosti tomu tak nemusí být, ale jde spíš o pohled jedince. Ve škole po nás chtěli jen jednu správnou odpověď, protože tak fungujou testy teda mimo matiky a možná fyziky. I když u těchto předmětů se často učíme jen postup a je nám jedno, proč tomu tak je, protože prostě není čas, pochopit to do hloubky. To by se člověk musel vážně zabývat učením každý celý den i přes víkendy a volna. To že se učíme někdy až moc a často zbytečných informací je jasné asi každému, ale jde o to, že pokud neřekneme správnou odpověď jsme považováni za hlupáka. Posměch, stud, znemožnění před ostatními a nakonec to nejhorší další důvod pro projevení se našeho zlého ega. Možná to vypadá, že tady dělám z mouchy velblouda, ale právě na těchto velkých maličkostech záleží, protože se nabalují a nabalují, a my se potom dostaneme do bludného kruhu, z...
bohatství je uvnitř nás
Vše co potřebuješ je uvnitř ne kolem tebe Proto ti svět přijde jako poušť a láska fata morgánou, po které vždy zůstaneš na kolenou. Proto tvůj zdroj energie nemá kořeny a srdce máš umořený z dramat, po kterých přijde záchvat Vzteku Na útěku K breku
Vandr kolem Kosího potoka
termín: 4.5. - 5.5. 2019 cesta: Ošelín - Konstantinovy lázně cca 29km účast: Emil, Linda, Ája, Klárka, Kačka, Majda, Já Jako tradičně jsme vyjížděli vlakem z Nepomuka (Já, Majda, Kačka), ještě než jsem si sedla, stihla jsem málem Majdu zabít krosnou a roztřískat si i guitalele. Na trase Nepomuk - Plzeň totiž začali jezdit nové vlakové soupravy (RegioPanter), kde je sice fajn víceméně bezbarierový přístup, ale totálně malé úložné prostory na zavazadla a menší sedačky. Jelikož jsme s sebou měli ještě pejsky, tak jsme si sedli tam, kde bylo nejvíce místa, to znamená u záchodu. Jenže tam zavazadlový prostor takřka není. Nad mojí sedačkou byly vidět klasicky dvě tyče, a tak jsem tam zvedla tu šíleně těžkou krosnu a prostě jí tam položila, jako by to byl nástavec na zavazadla. Ovšem mezi těmi dvěma tyčemi NEBYLO průhledné plexisklo, jak jsem se naivně domnívala. Ve skutečnosti tam nebylo vůbec nic než díra, a tak ta krosna s přivázaným guitale...
Tak vzhůru
Chlad se vznáší nad duší, ta doutná jen v záchvěvu naděje. Tak křesám dalším křemenem, protože vyhovět mu nepřísluší. Úspěch netuší, že na řadě je. Neboj, všichni si jednou vzpomenem.
Komentáře
Okomentovat