Zírání do tmy mě uklidňuje

Když je mi smutno,

jen hledím do dáli

a pozoruji hvězdy.


A přemýšlím

nad tím jestli.


Jestli jsme opravdu tak malí,

když jsme dětmi....


Jestli jsme opravdu celí,

když nevycházíme ze tmy...


Celí nebo rozpůlení,

dnešní běžné rozdělení,

pod zástěrkou nic mi není.


Brr-nění


A možná ani na tom nezáleží,

jaký by byl tenhle svět bez lží ? 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Slohovka pro Ježíška

 prosinec 2017  sloh na téma: Dopis Ježíškovi  Spousta lidí si píše Ježíškovi o hromadu pitomejch věcí, aby se mohli chlubit ve škole spolužákům. Neříkám, že jsem si nenapsala o mnoho zbytečných věcí, když jsem byla malá, ale rozhodně to nebyla tuna oblečení a nejdražší a nejmodernější technologické věcičky. Nevím přesně proč, ale možná by se to dalo vysvětlit tím, že co je pro mě jednoduché, tak to mě často nudí. A co si budeme říkat, právě nové technologie mají za úkol pomáhat a zjednodušovat všední život lidí. Takže když už jsem dostala nějakou takovou věcičku, tak jsem ji rozebrala, abych pochopila, jak to celé funguje. Jenže já prostě nemám v oblibě věci, co pracují jen podle návodu a nemůžu u nich zapojit moji fantazii. Každopádně vraťme se zpátky k hlavní podstatě této slohové práce. Co jsem si přála letos v mých 21 letech od Ježíška? Už si nevzpomenu, kdy jsem zjistila, že dárky nosí rodiče, ale asi mi to řekl někdo z kamarádů ve šk...
Celý článek »

disciplína

Jsi měsíční svit uprostřed mlhy,  jsi moje rozptýlení, když druhý mluví. Jsi moje pomsta všem, co tvrdili, že jsem k ničemu. Jsi moji kázní, vždycky, když zvážní jejich tváře, právě když se pokrok na čas zadře. Jsi tou nejlepší nedokončenou větou, vždy, když ukrajuji další den. Jsi jediná šance, jak pokořit sám sebe. Jsi jedinou cestou ven z toho vnitřního pekla. Ale ve chvílích, kdy tě nejvíc potřebuju,  se k tobě často nedokážu vracet...
Celý článek »

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

Obrázek
Termín:  22.8. - 2.9. 2021 cesta: Dealu Stefanitei --> Magura Ilvei  - cca 89,3 km, 9 dní terén (1 den silnice), krosny (cca 28kg) účast:  Majda, Barča,  Klárka,  Já Pěší trasa v pohoří Rodna (Munții Rodnei): Výprava do Rumunska o hodinu vpřed - trasa (bude brzy) Předchozí část:   Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 11. část - odchod z hotelu, pes versus Klárka 1. 9. 2021 - odpoledne Po zorientování se na nádraží v Kluži jsme si u mezinárodní pokladny chtěli koupit lístky na vlak do města Baj, odkud jsme chtěli pokračovat už mezinárodním vlakem přes Maďarsko až do Vídně. Paní v pokladně nicméně s vážnou tváří řekla, že nám ty lístky až do Vídně prostě neprodá. Nejdřív jsme nechápali proč, ale pak se snažila vysvětlit, že spoj do stanice Blaj bude mít určitě zpoždění a 7 minut na přestup do vlaku na Vídeň nám tím pádem stačit nebude. Takže i přestože bychom to risknuli, tak nám je odmítla prodat a vystavila nám aspoň lístky do stanice Blaj....
Celý článek »

Společenské prokletí

Lidé si zvykli nebýt lidmi. Zvykli si nemilovat sami sebe a dávat lásku pouze za něco užitečného... Z odpovědnosti se stala hra na babu,  každý se pokrytecky brání, že za to může tamten, a pak zas ten...  Jenže pokud odmítáme spravedlivý trest, nemůže přijít ani odměna, natož vytoužená změna,  když z lásky se stala pouhá měna. V hloubi duše a le každý víme, že  nemůžeme něco šťastného začít  bez ukončené minulosti.
Celý článek »

Vnitřní síla

Pořád si jedu to svoje, dřepy tak ty jsou moje. Činky fajn, ale nejlepší jsou kliky, mnohdy v nich trumfnu i kluky. Zvedám makám, pracuju, tělo si tím nejen tvaruju. Pružnost, síla a vítězství uznávám však jen přátelství. Utužuju hlavně mysl, to je ten hlavní smysl. Když však selže, budu žít jen vleže.
Celý článek »

Rodiče

Každý den se ptají, co bylo ve škole. Volají ti na mobil když jedeš na kole. Když něco děláš, musíš to udělat jejich správným způsobem. U kompu potřebují asistenci a musíš vědět, co mají zrovna zalubem. Vždy když děláš něco svého, zrovna potřebují tvou pomoc. Jednoznačně jsi nejlepší dítě, protože jsi přece jejich. Sami to dělají, ale vtloukaji ti do hlavy, že nemáš jíst na noc. Neuvědomují si tvůj věk a že už dokážeš dělat věci bez nich. Tvoji rodiče jsou zkrátka vyjímeční, jelikož mají o tebe neustálý strach. Vždy pomohou, když cítí tvůj krach, tak buďme jim za to trochu vděční.
Celý článek »