třeba pořád nejsem zralým jablkem

Prokletý čas uprostřed našich
slibných myšlenek.

Proč do toho nikdy neinvestujeme stejně?
Proč se srážíme s realitou,
že i jen doufat je troufalé,
ba co víc dokonce až nesmyslné.

Naše sváry nás bohužel nepojí,
jak tomu v materiálním světě bývá.
Noc je sice pomíjivá,
ale rána jsou pak navždy jiná.

Bylas kapkou vína,
jenže já víno nepiju,
a tak jsem ji uklidila.


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Týna

Znám jednu skvělou holku do nepohody, která jezdila na koních závody. Zdobí ji dobré srdce, které nemá ani lvice. Vždy ochotná a obětavá, s prací bývá rychle hotová. Stojí si za svým slovem, ikdyby měla projít peklem.
Celý článek »

Života schopnost

Na rozlehlé pláni,  skončilo to, co se už dál nepohání.  Nejhorší nejsou kopce  nebo sjezdy z nich, ale ty nekonečně dlouhé roviny,   které se nedají zvládnout ani z poloviny.  Tam nezáleží na žárovce  ale na vozech jídelních.
Celý článek »

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 1. část - den před odjezdem

Obrázek
Termín:  22.8. - 2.9. 2021 cesta: Dealu Stefanitei --> Magura Ilvei  - cca 89,3 km, 9 dní terén (1 den silnice), krosny (cca 28kg) účast:  Majda, Barča,  Klárka,  Já Pěší trasa v pohoří Rodna (Munții Rodnei): Výprava do Rumunska o hodinu vpřed - trasa (bude brzy) 22. 8. 2021 Jelikož vlak do Budapešti nám měl odjíždět 23.8.2021 ráno v 7:22 z Prahy, rozhodli jsme se den před tím přespat právě v Praze, abychom nemuseli vstávat ve 4 hodiny ráno. Díky Majdy a Klárky studiu v Praze jsme tak měli možnost přespat u Majdy na bytě. Navíc se nám nepodařilo sehnat si rumunskou měnu, a tak jsme spoléhali, že to taky nějak vyřešíme ten den před oficiálním odjezdem v Praze.  Brzo ráno mě vzbudil zvonek, u dveří, ale nikdo tam nestál, a tak mi došlo, že se žene docela velká bouřka. Občas se nám doma totiž stává, že pár minut před bouřkou se mění ve vzduchu elektrický napětí, tak nám to spouští zvonek. Dokonce se tohle ráno stalo, že nám 2x vypadla díky bouřce ...
Celý článek »

Spravedlnost

Když jdeme spravedlnosti naproti, nikdy nepřijde. Uvidíme ji až tehdy, když se začínáme otáčet zády, protože jde o jiný úhel pohledu, a proto „spravedlivě” spadneme na dno. „Velký člověk je povznesen nad urážku, nespravedlnost, bolest i posměch, a byl by vlastně nezranitelný, kdyby netrpěl soucitem.” Jean de La Bruyere
Celý článek »

pravdivá lež prý neexistuje...

Každý umělecký obrat je pravdivou lží. Cítíš jak mží? To jsou slzy, který zní v našich představách, když jsme zaslepeni realitou. Realitou, která jen neexistuje v téhle dimenzi. Realitou, která není souzena tomuto já. Je to lití octa do ohně, když cítíme náhodně končící příběhy, které se nikdy nestali. Žádné záblesky něhy, ani zbořené předsudky. Vidíš ty přátelské sousedky? Ne? Tak to jsme už zpátky. Žádný zkratky, neexistují. Ve zbroji nebo bez ní jednou ta sonáta dozní. A tehdy všichni vězni budou svobodní. Tam za pomezním drátem dechu...
Celý článek »