Na poušti srdcí

Jsem na konci pouště.

Jestli nemůžeš,

tak mně neodpouštěj.

Protože se stejně vypařím

nad posledním zrnkem písku.

Zůstane jen ta křehkost

a rozypu se stejně jako ty ostatní,

kteří tvoří pouště.

Tak mě zapři pro své dobro.

Zahoď tuhle pouštní šířku.

Jsem na konci pouště

a jestli chceš,

uchop koště

a zameť.

.. . .  . .. . . . . 

.. .  .   . . . . 

.. ...  . . .. ... 

........ ... .. ... ..