to je to, ty popleto
To z čeho se mi tají dech
To z čeho nemůžu spát
To na co se bojím ptát
To co mi působí úzkosti
Přesně to mi posílá neustálé žádosti
A to je právě to
CO MŮJ DUCH NEVYSLECH.
jsem ztracený dopis
Na každém řádku svírám myšlenku na tebe jako každodenní nádech v hrudi se srdcem, co stále prudí. Nenechá mě povolit to sevření důvěry, blízkosti a jemné temnoty. Hledíš do mě jako do knihy, ale můj příběh je ne dopsán . A ty pihy na konci řádků jsou jen otevřeným koncem před červencem mého života. A před tím než se rozloučím, vtisknu ještě hloubku pár slovům. "Jen to, co je ztracené, může být nalezeno." "Vím, že mě spálíš , když budeš chtít." Nad tvým zvednutým obočím utnu písmo a rozloučím se. Tak a je to vyloženo a jako prázdný papír uzavřu s prázdnotou smír .
Komentáře
Okomentovat