Potápíme se níž a níž, tam kde není už žádná skrýš. Pálíme za sebou mosty a světě div se, že nás nikdo nezachrání od utonutí. Spíme, jíme a víme, že všechno smíme, dokud zákony neporušíme. Je to osamělý život nemít průvod, který tě podporuje. Průvod přátel, no tak neříkej, že bys ho taky nechtěl. Společná síla, víra, měřítko svobody a žádné náhody. Dovol si nezvládnout vše sám, to společné nepotrvá věčně, tak si to užívej konečně.
Ať mám třeba sto párů bot, neumím hrát z lásky not. Ač jsem nevídaným inteligentem, mám problém s dnešním tempem. Kéž by se čas vrátil zpět, třeba tam kdy mi bylo pět. Žádné starosti a jen radosti, být zas rodičů milé ratolesti. Zažít znovu upřímné dětské vítězství, poznat se na hřišti, v tom hradě přátelství. Vyměnit bonbónek za hračku, a neřešit rozbitou vypalovačku.
Teď není čas na lítost, musím se zlepšovat. Utápět se ve smutku je blbost, nesmím si tu myšlenku uchovat. Jít dál posunout se výš, dnes je můj poslední den. Důležité je znovu vstát, když když už nemůžu a mizí můj sen. Trénink co to je? To slovo neznám. Vždy jdu do boje, vše co lze odevzdám.
Co je to tým? To neví ten, co není týmu člen. Tým ten neodvane jako dým. Tým to je společná víra, co se nedá prodat za kus sýra Tvoje tvrdá píle, se umocní právě, kdyz přijde vítězná chvíle. S pravým týmem vše zvládneš hravě. Říká se, kdo věří vítězí! Ano, v tom to právě vězí. Nestačí věřit v sebe sama, ale stát za týmem jak Obama.
Chtěl bych být vypravěčem svého života Vždy ví co se stane, jako nezvratný osud. Přiběh, který vypráví, je plný bezpráví, štěstí, pomluv které nic dobrého nevěsti, rozhodnutí, lží, lásky a nekonečných starostí. Umění je odejít v čas, kdy nad obzorem nezbývá žádný jas.
Když přežiješ svoji smrt, cítíš se jak vzkříšený. Zjistíš že život má smysl, ikdyž máš pocit smíšený. Zázrak je jen dokázat se nadechnout rázem užíváš si všech maličkostí. Ten krásný návrat domů, je jako dětská radost ze sladkostí.
Občas zajdu jen tak do kostela, i když jsem bibli nikdy neviděla, někdy si ji možná vychutnám, ale k nějakým věcem musím dozrát. Čtu a prej čtu dost a dávám tomu přednost před televizí. Nevyznám se v alkoholu, divností prý překypuju. Rovnám věci na okraji stolu a vážnosti se nevěnuju. Kácím se pod nátlakem, a proto mým příznakem je nerozhodnost.
Komentáře
Okomentovat