Představme si vzájemně své city

Snídám

a ruší mě myšlenka na Tebe...

Vtírá se i do těch představ,

o kterých nemám ani odvahu snít...

Polykám první sousto snu,

když zjišťuji, že mi stydne ten hořký čaj...

Hltám každý další doušek

toho, co by kdyby...

Toho, co mě dřív ani nenapadlo.

A že by má osoba 

byla něčeho takového vůbec schopná...

A tak snídám s Tebou,

i když tu vlastně nejsi.

A děsí mě,

že tahle má představa bude jen má,

a nebude i Tvá...

Že nebude zkrátka Naše.