odzbrojit

Ono je docela možný,
že už nechci nikoho potkat,
a že jsem jen vzpomínkou
na své já, které čas od času zavolá.

Ono je taky možný,
že už nedokážu čekat,
a že jsem jen zrnkem v poušti,
jenž své místo neopouští.

Nezvedám se, ale ani nepadám,
jen levituji nad soucitem a touhou
a stále pluji temnou mlhou.

Jenže ono je taky dost možný,
že jsem tam, kde mám být
a možná by už stálo za to 
zahodit ten jalový štít.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

peřina je štítem srdce

Věř si!

Předminulá vítězství nás vrací do dětství

momenty, když jsi to ty

Prosím kráčej dál