všude a nikde

Vidím tě?

Nebo to je jen má představa?

Vidíš mě?

Nebo jen milujeme 

vzájemně své představy o tom druhým?


Co když se nikdy nepoznáme

přes lásku k našim iluzím?


Co pak?


Budem tomu říkat propadák,

když zjistíme, že se nevidíme?

Nebo se budeme znát do poslední chvíle,

kdy nám smrt teprve strhne naše brýle?


Co když se nikdy nepotkáme

přes ty kroky: „nejdu a radši zmizím” ?


Nebo snad nesvedeme žít

a jen se dřeme s cizím uhlím?

Vidíš mě?

Nebo to je jen má záhada?

Poznám tě?


Kdy?

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

peřina je štítem srdce

Pusto prázdno, mlha se plíží od řeky  a já si říkám, jestli tvé přízraky, nejsou ve skutečnosti mé. A jestli ty vůbec existuješ  a je pravda, že mě chceš?  nebo trháš ten řetěz  bez meškání v davu dlaní, které kradou všechny barvy duhy? Nechci tě... Nechci tě vlastnit, ale dovolím ti mě ranit. Blízkost je sebemrskačství  na rozdíl od dětství, kdy jsme věřili, že to nejlepší byly dlouhé večery. A tak při dlouhých společných večerech  doufám,  že mě probereš slovy: Vidím tě. Skutečně? Vnímám tvoji přítomnost. No tak nebojuj, aspoň jednu noc. Vydechni a odpočiň si pod mrakem.  
Celý článek »

Věř si!

Neptejte se ostatních co je správné. Zeptejte se svého srdce a podle toho konejte. Socrates:   „Každý ti chce říkat, co máš dělat a co je pro tebe dobrý. Oni nechtějí, aby sis našel svoje odpovědi. Oni chtějí, abys věřil těm jejich.” Dany:   „Dovol mi hádat. Ty chceš, abych věřil těm tvým?” Socrates:  „Ne, já chci, abys přestal přijímat informace z venku a začal přijímat informace ze svého nitra.” z filmu Pokojný bojovník
Celý článek »

Předminulá vítězství nás vrací do dětství

Co zůstane  až se nesetkáme? Dáme všem láskám vale? Když položíme realitu rovnu nule, pak zničíme všechny časy předminulé. Hrome, to je ze mě vzduchoprázdno? Nebo jde zas jen o přechodnou formu  na kterou si stanovíme další normu? Hrome uhoď do mě, jestli vítězí jen ti světlí. Nad čím přemýšlím? Nad tím,  proč je stín k lidem spravedlivý. A proč jsou světlá místa jen prázdné síně výstav...
Celý článek »

momenty, když jsi to ty

Znáš ty momenty? Když jsi to jen ty a to otevřené nitro drtí veškeré tvé domněnky o životě. Že všechny plaňky v plotě jsou napadený plísní z těch falešných písní o systému, že když budeš hodný dítě, tak pak tě někam vemu. Znáš ty momenty? Kdy splácíš sobě alimenty neboť nedokážeš uznat potřeby pro svoje přežití, máš strach, že by? Řekli, že jsi sobec, když se o sebe staráš. Ale pro koho pak spravuješ garáž, když tvůj motor se bez oleje zadře? Znáš ty momenty? Momenty vnitřního klidu? Kdy víš, že i z tohohle vyjdu se vztyčenou hlavou, i kdyby sliby uzavřely smlouvu se zradou. Znáš ty momenty? Já ne Ale snad i to "ty" bylo jednou "já"
Celý článek »

Prosím kráčej dál

Nikdo tě nesnáší! Ty jsi k něčemu dobrý! Uděláš ještě spoustu chyb, ale to není důvod, proč bys to měl přestat zkoušet... Jsi člověk! A cítit je lidský! Tak si neházej pod nohy klacky svými utkvělými představami, že jsme na všechno sami.
Celý článek »