prosím větři a nedychti

Co když jsem ...
Ne počkat já nejsem.

Co když vše, co si myslím,
je jen tím otravným jmelím,
co nás nutí se líbat s vážnými názory,
že ač máme rádi bačkory
tak nosíme polobotky
navzdory svým oboum zničeným nohoum.

A kdyby to byly vážně jen nohy,
a né srdce a duše
v údolí buše.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Čtenářská choroba

Vandr na hranicích Slovenska 2. část - Košice a Nová Sedlica

Vypravěč

Průvod přátel

Smrtelník

Kdo ví...