Zaslouženě bez úniku

Jako gradující bouřka 
slýchám přicházet neštěstí. 

Pozdě chytám tenhle signál
a už už se ke mně plíží ta liška. 

Snažím se utéct na náměstí, 
ale není útěku ve vzteku.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak jo, možná nikdy

Tak jo,  možná nikdy nebudu herec,  ale což já dramata nehraju,  já je prožívám.  Možná nikdy nebudu ani celebrita,  ale v okolí jsem známý dosti,  díky mé pitomosti.  Dobrá,  možná nikdy nebudu profi sportovec, ale stejně celé srdce týmu dám.  A ano,  nejspíš nikdy nebudu zpěvák,  ale pobavit můžu aspoň panelák.  Takže možná nikdy nebudu ničím, ale jsem rád, že můžu být člověk.
Celý článek »

Facka

Těžko se mi o tom píše, je to jenom staré klišé. Cítím to už nějaký den, co nemá normální průběh jen. Mám pocit že se moje dobro ztrácí, že se to zase zpátky vrací. Už mě nebaví všechno dávat  a zároveň nic nedostávat.
Celý článek »

Tým

Co je to tým? To neví ten, co není týmu člen. Tým ten neodvane jako dým. Tým to je společná víra, co se nedá prodat za kus sýra Tvoje tvrdá píle, se umocní právě, kdyz přijde vítězná chvíle. S pravým týmem vše zvládneš hravě. Říká se, kdo věří vítězí! Ano, v tom to právě vězí. Nestačí věřit v sebe sama, ale stát za týmem jak Obama.
Celý článek »