Zaslouženě bez úniku

Jako gradující bouřka 
slýchám přicházet neštěstí. 

Pozdě chytám tenhle signál
a už už se ke mně plíží ta liška. 

Snažím se utéct na náměstí, 
ale není útěku ve vzteku.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Myšlenky

Padám padám a nevím kam padám padám kam, nevím sám. Krok sem a krok stranou, otázka je jestli mě minou? Ptám se sám sebe, vnímám že, vedle sebe jdeme? Plují mojí hlavou, vyberu už někdy tu pravou? Věřím jim vždycky, doufám, že nehodí mi klacky.
Celý článek »

Ty to dáš

Ty to zvládneš. Ty to dokážeš, píšeš si svůj příběh, vždyť to znáš. Další stresová situace, chceš to těsně před cílem vzdát. Něco ti říká intuice, a proto neustoupíš tak jdi se prát. Stále si opakuješ ty stejná slova, která tě drží nad vodou. Nevzdáváš se pořád stále znova, neúspěch je pro tě citrón se sodou.
Celý článek »

Velké věci se skládají z maličkostí

Všímejme si věcí, které bereme za samozřejmost, ale samozřejmostí nejsou, protože pak ztrácíme svůj objektivní pohled na svět. Ono totiž i pouhá maličkost dokáže změnit den. „K chorobě máme největší úctu: dobrotě a moudrosti jen slibujeme, zato bolest posloucháme.” Marcel Proust
Celý článek »

Pejsek

Nejraději pije vodu, vždy vyčkává u východu. Z kurníku krade vajíčka, hlavně ať to neví babička. Srst má potom jako hřívu, štěká na jakoukoliv výzvu. Všechno musí očuchat, aby pak mohl vesele juchat. Trávník často provzdušňuje, když hromádky zahrabuje.
Celý článek »