Když štěstí klepe na dveře

Bezprostředně příjemně, 
držíš můj nádech v dlaních.


Čemu vděčím za tvou přízeň, 
když já nedržím ten tvůj.


Řeklas:
Stůj!


Já se lekla 
zmizela jsem v lidské poušti,
kde se nikdy neodpouští.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

jednou přestanu jenom přežívat

Šumava

Úsměv na rtech

Myslíš si, že mě znáš?

Když vzduch voní