Marně

Usínám jediný
na dně,
ta hloubka polštářů mě vždy překvapí,
pohltí vše a přeci
marně.

Být neformální,
navždy prorazit můj dávný stín,
ať noční můry zhynou.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

jednou přestanu jenom přežívat

Šumava

Úsměv na rtech

Myslíš si, že mě znáš?

Když vzduch voní