Směr

Běžím běžím,utíkám,
těžko věřit výčitkám.
Ztrácím mapu ke své cestě,
ikdyž nejsem právě v městě.

Hledám se a postrádám,
ty věci co ráda mám.
Zůstává můj rozum stát,
nad tím že chci pořád spát.

Chytit ten správný směr,
je jak netrefit jednu z děr,
které tě rychle pohltí.
Rázem cítíš její objetí.

Chceš-li chytit správný směr,
nesmíš trefit jednu z děr
na okresní silnici,
po který se dostaneš na dálnici.

Dostaneš-li se tam,
kde není už žádnej klam,
poznáš to, pro co má cenu žít.
Tvé srdce pro to nepřestane bít.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ne přímo stupidní

Cyklovýlet po turistické trase

Strach je odvaha jít dál

Vandr kolem Kosího potoka

Slepota, o(d)světa