Přízrak

Sedím sedím pod stromem,
Vidím duchy za domem.

Těžko soudit neživé,
když noci jsou tu mrazivé.
Nikdy nejí, nemluví,
a přesto je vždy pomluví.

Nic nedělají.
Jen tak chodí a zpívají.
Nikdo je neslyší.
A stejně ústa otvírají.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Italský vandr 1. část

Pouze já jsem svůj největší a jediný nepřítel

Dělám, co prý nemám

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

Život v seriálech