Nekonečně dlouhé čekání
Vůně listí už dávno zmizela, déšť nahradily vločky a já se ptám: "Kdy se už dočkáme Vánočky?" Krajina už je dávno jiná, mlhu nahradila bílá peřina a já vím, že jsme blíž k pohádkovým královstvím.
Populární příspěvky z tohoto blogu
peřina je štítem srdce
Pusto prázdno, mlha se plíží od řeky a já si říkám, jestli tvé přízraky, nejsou ve skutečnosti mé. A jestli ty vůbec existuješ a je pravda, že mě chceš? nebo trháš ten řetěz bez meškání v davu dlaní, které kradou všechny barvy duhy? Nechci tě... Nechci tě vlastnit, ale dovolím ti mě ranit. Blízkost je sebemrskačství na rozdíl od dětství, kdy jsme věřili, že to nejlepší byly dlouhé večery. A tak při dlouhých společných večerech doufám, že mě probereš slovy: Vidím tě. Skutečně? Vnímám tvoji přítomnost. No tak nebojuj, aspoň jednu noc. Vydechni a odpočiň si pod mrakem.
Věř si!
Neptejte se ostatních co je správné. Zeptejte se svého srdce a podle toho konejte. Socrates: „Každý ti chce říkat, co máš dělat a co je pro tebe dobrý. Oni nechtějí, aby sis našel svoje odpovědi. Oni chtějí, abys věřil těm jejich.” Dany: „Dovol mi hádat. Ty chceš, abych věřil těm tvým?” Socrates: „Ne, já chci, abys přestal přijímat informace z venku a začal přijímat informace ze svého nitra.” z filmu Pokojný bojovník
Předminulá vítězství nás vrací do dětství
Co zůstane až se nesetkáme? Dáme všem láskám vale? Když položíme realitu rovnu nule, pak zničíme všechny časy předminulé. Hrome, to je ze mě vzduchoprázdno? Nebo jde zas jen o přechodnou formu na kterou si stanovíme další normu? Hrome uhoď do mě, jestli vítězí jen ti světlí. Nad čím přemýšlím? Nad tím, proč je stín k lidem spravedlivý. A proč jsou světlá místa jen prázdné síně výstav...
momenty, když jsi to ty
Znáš ty momenty? Když jsi to jen ty a to otevřené nitro drtí veškeré tvé domněnky o životě. Že všechny plaňky v plotě jsou napadený plísní z těch falešných písní o systému, že když budeš hodný dítě, tak pak tě někam vemu. Znáš ty momenty? Kdy splácíš sobě alimenty neboť nedokážeš uznat potřeby pro svoje přežití, máš strach, že by? Řekli, že jsi sobec, když se o sebe staráš. Ale pro koho pak spravuješ garáž, když tvůj motor se bez oleje zadře? Znáš ty momenty? Momenty vnitřního klidu? Kdy víš, že i z tohohle vyjdu se vztyčenou hlavou, i kdyby sliby uzavřely smlouvu se zradou. Znáš ty momenty? Já ne Ale snad i to "ty" bylo jednou "já"
Komentáře
Okomentovat