někdy

Někdy se mi nechce napsat už ani písmeno,

jen tak sedím

a civím

do prázdného poznámkového bloku

se slzou v oku.


Někdy už nepřemýšlím nad tím,

jak utéct či se schovat,

jen existuju,

a už si nic nemaluju.


Sedím a je mi jedno,

zda utržím další rány,

či mě skryjí černé vrány.


Někdy si jen říkám skromně:

"No tak

jen do mě

nabízím své rámě."

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Závislost

Když už je člověk tak zoufalý, že nemá čím se uklidnit, nedokáže hlavu vylidnit, pak se jeho život zahalí do trezoru z oceli. Nepustí k sobě realitu, aby nebyl znova trýzněn, a zklamán z cizí přízně. Vidí jen důvěru rozlitu a nechce patřit ke světu.
Celý článek »

Pořád stejný osel

Obrázek
Jsem trochu workoholik když neznám otázku Kolik? Snadno mě to vtáhne a moje duše pak prahne po klidném bytí bez ulehnutí. Těžko nad tím zvítězit když jediná cesta je, se nechat porazit. Roztroušené paprsky světla připomínají, že jsem se zpletla. Po nekonečných omylech se topím v dalším.
Celý článek »

Cyklovýlet po turistické trase

Obrázek
Tentokrát jsme vyrazily na kolech, a jelikož jsme turisti, jak se patří, tak jsme to střihly přes turistickou trasu :D Okruh byl jasný přes Potštejn přes altánek dolů k Žinkovskému zámku dále přes hráz rybníka a hlavním lákadlem celé cesty byla Osobovská skála, kde jsme si udělaly oběd na ohni. Na mapě nám to připadalo docela v pohodě, ovšem na kola některé turistické trasy vážně nejsou. Rozhodně to ale stálo za to, protože zážitek nemusí být pozitivní, ale za to pořádně intenzivní...  zde mapa celé trasy   A jak jsme se nakonec s celou trasou popraly, můžete shlédnout ve videu níže ;) 
Celý článek »

Pouhá slova, promiň...

Jsou činy kterých budu litovat pořád, jsou to ty věci které mi vážně mrzí. Slova omluv jsou jen pouhou frází, protože jsem jen potrhlý neřád. Omluvit se je jedna část, ale odčinit to je věc druhá. Mám pocit, že to byla past, že moje duše před tím zdrhá. I kdybych se omluvila tisíckrát, nic to nezmění. Má duše je plná velkých ztrát, chci žít, ne jmění. Tak už sakra věřte mi, chci žít a mít nohy pevně na zemi. Protože nesoudím, protože nepiju a nekouřím. Jenže se už nesměju, chci jít ven a nesedět v uzavřeným studiu.
Celý článek »

Smrtelník

Když přežiješ svoji smrt, cítíš se jak vzkříšený. Zjistíš že život má smysl, ikdyž máš pocit smíšený. Zázrak je jen dokázat se nadechnout rázem užíváš si všech maličkostí. Ten krásný návrat domů, je jako dětská radost ze sladkostí.
Celý článek »