Na špici ticha

Třeba jednou nebudu
nejlepším 
a třeba ani tím posledním, 
co zůstal. 

Budu zápisem v čase,
který už dávno minul
brány současnosti.

A tak se jen pousměji, 
skloním zbraně
otevřu náruč vzpomínkám
bez potřeby vědět,
kam jít dál





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Italský vandr 1. část

Pouze já jsem svůj největší a jediný nepřítel

Dělám, co prý nemám

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

Život v seriálech