Vteřina (ú)klidu

V některých chvílích 
se ve mně cosi otvírá
přestože vím,
že to nevydrží ani do zítra.

Ten impuls
prostupuje každou buňkou v těle,
jako kdybychom 
již milovali naše nepřátele.


Jako kdyby se z mého já
stalo my.


Ty temné seznamy
a ponižující záznamy neúspěchů
na vteřinu zmizely
ve společném nádechu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

jednou přestanu jenom přežívat

Šumava

Úsměv na rtech

Myslíš si, že mě znáš?

Když vzduch voní