Počítám svítání

Svítá

a

další noc už je ta tam.

Polštáře v tichoprázdnu

cítí vědomí mého těla,

neboť neusnu

i kdybych chtěla.


Svítá

a

další bolest zad mě vítá.

A tak vstávám

zbitá postelí,

s nadějí,

že to obojí

přes den

snad přebolí.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

jednou přestanu jenom přežívat

Šumava

Úsměv na rtech

Myslíš si, že mě znáš?

Když vzduch voní