Větřík mě oblík

Vítr hrne listí jak pravý hrdobec,
jediná úloha pro jeho náruč.
S elegancí a s bratranci
uklízí jak starý zvědavec. 

Míjím ho a říkám si,
tak mě to prosím nauč,
jít hrdě vstříc dobrodružství,
tomu neznámu
a vyprávěj mi všechny podrobnosti. 

Neslyšně mě ovine
a svírá mě hnedka po ránu,
a proč by ne,
když podrobnosti tak s přesností.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ne přímo stupidní

Vandr kolem Kosího potoka

Slepota, o(d)světa

Cyklovýlet po turistické trase

Strach je odvaha jít dál