Větřík mě oblík

Vítr hrne listí jak pravý hrdobec,
jediná úloha pro jeho náruč.
S elegancí a s bratranci
uklízí jak starý zvědavec. 

Míjím ho a říkám si,
tak mě to prosím nauč,
jít hrdě vstříc dobrodružství,
tomu neznámu
a vyprávěj mi všechny podrobnosti. 

Neslyšně mě ovine
a svírá mě hnedka po ránu,
a proč by ne,
když podrobnosti tak s přesností.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Slohovka pro Ježíška

disciplína

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

Společenské prokletí

Vnitřní síla

Rodiče