Otáčím list

Brouzdám se kalužemi,
míchám pravdu se zradou.
Odpouštím si, 
nenávidět sebe totiž nedovedu.

Brouzdám se potokem,
teď už jsem snad za vodou.
Stéká poslední slza,
ale ta už není pro závadu.

Bloudím mezi myšlenkami,
potkávám se s pohodou.
Slunce opět ráno vychází a mně už snad nic neschází.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pouze já jsem svůj největší a jediný nepřítel

Nejvíce se bojíme toho, co chceme. Nebojíme se neúspěchu, ale toho, že se náš sen může splnit, že nebudeme vědět, jak se máme zachovat,....  Jde o to, že neumíme přijímat, kolikrát nejsme schopni přijmout ani pomocnou ruku od druhého, přestože je to někdo z rodiny.  Zkrátka se bojíme toho, že nevíme jestli budeme umět být šťastnými. Proto mnoho lidí raději zůstane nešťastnými, protože to už přece umí a HLAVNĚ PROTO, ŽE NEMUSEJÍ NIC UDĚLAT, NEMUSÍ SE POSTAVIT ČELEM SVÉMU STRACHU / SNU. „Pokud se nevěnujete také malým věcem, ztratíte i velké.”  Menandros
Celý článek »

Dělám, co prý nemám

Občas zajdu jen tak do kostela, i když jsem bibli nikdy neviděla, někdy si ji možná vychutnám, ale k nějakým věcem musím dozrát.  Čtu  a prej čtu dost  a dávám tomu přednost před televizí.   Nevyznám se v alkoholu,  divností prý překypuju.  Rovnám věci na okraji stolu  a vážnosti se nevěnuju.  Kácím se pod nátlakem, a proto mým příznakem je nerozhodnost.
Celý článek »

Život v seriálech

Obrázek
Každý ráno přemýšlím,  jestli stále patřím  mezi PRVÝCH 100, co to ještě nezapeklo, protože vejška je fakt fuška, když ti na přednáškách hoří tužka.  Nejsem totiž žádná SUPERGIRL, na kterou se leckdo vrhnul a ona pak vždy zvítězila,  neb jinak by to nepřežila.  Když jedu do školy, jen si říkám 13 REASONS WHY, proč se na to nevykašlat, když mi zas ujela pátá tramvaj.  Na obědě je to jako KDO PŘEŽIJE, jídla mizí a vracejí se jak s imunitou. Protože Katův šleh ještě je, ale brambory došli před minutou.  Seminárky se jen propadají hlouběji  do ODLOŽENÝCH PŘÍPADŮ, jelikož po celém dni na ně  vážně nemám náladu. Po třináct i seminářích  a po desáté přednášce jsem v tom AŽ PO UŠI. Pst, ať zápočet radši netuší, že nejsem věrná, když házím očkem po zkoušce. Fajn asi po týdnu mi už běží hlavou, ORANGE IS THE NEW BLACK. Oukej, tak mě vykopnou a já nezaplatím ani jeden šek.
Celý článek »

(po)kolení obje/ětí

Kolenem mi prochází blesky  Prochází mojí duší a celým tělem,  Nepomáhají ani žádné arabesky  Nohu z plynu už mám delší dobu  a snažím se řídit dál bez návodu. Podívej, vždyť běžíš,  už teď jsi vítěz,  tak se nesnaž být Ježíš.  Neobětuj sebe za své chyby,  ale pro splnitelné sliby. To že to bude jiné,  neznamená,  že to nebude dobré. 
Celý článek »

Kvalita je relativní zlo

Tvorba je jako orba, někdy přinese bizár jindy zase neuvěřitelně kvalitní práci.  Takže když projíždíš pluhem pole, tak vytáhneš brambory,  ale i paskvily.  Stejně nemá nikdo právo tě srážet za to, že něco děláš, a že to vypadá jako guláš?  A proč ne? děláš to přece kvůli svému pocitu a né kvůli oblíbenosti či šílenosti  jako je lajk ze soucitu.  Je to prostě tvoje uvolnění emocí co je správné a co je špatné?? Na to nemá nikdo pravomoci, jde jen o úhel pohledu  a každý vidí to,  co má v hlavě,  takže pro kritika  je každý špatný.  Všechno má nějakej význam například to, že o tom někdo píše neznamená,  že je to paraklišé.  Je to prostě vyjádření jeho světa. i když to třeba není  ani jedna kloudná věta.
Celý článek »

Jsem

Jsem tělo bez duše jako šíp bez kuše. Jsem bezhlavý rytíř, gejša co nemá vějíř. Jsem vlk co má hlad, vševěd co nemá rad. Jsem vyžvejkaná žvejkačka, praktická jako česká stíhačka. Jsem zářivý stín jak korodující cín.
Celý článek »