Duševní

Sedím sám
v místnosti bez oken
bez dveří
bez možnosti úniku.
Uprostřed plane plamínek svíčky,
který mi ukazuje cestu
jak zázrakem,
měla by tu být tma,
ale necítím paniku.
Otevírám oči,
já držím v ruce pomyslné klíčky.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Italský vandr 1. část

Pouze já jsem svůj největší a jediný nepřítel

Dělám, co prý nemám

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

Život v seriálech