Já živel - Peddy 33

Termín:  19.8. - 27.8. 2018 cesta: Bijelo Polje --> Kolašin, den v Baru a den v Bělehradu          -  přes National park Biogradska Gora (výstup na Crna Glava 2319 m n. m.)          - cca 70 km, 5 dní terén, krosny (cca 28kg) účast: Barča, Já, Klárka, Majda, Vítek Pěší trasa v pohoří Sirente - Velino:  Italský vandr - trasa (do Avezzana jsme museli jet stopem, proto to podle mapy vyšlo pouze na 55 km) Celkový souhrn:  Cesta do Černé Hory - video Předchozí část: Cesta do Černé Hory 3. část - dny v horách 22.8.2018 Ráno nás ze stanu dostaly až sluneční paprsky a po snídani jsme si ještě zazpívali pár písniček, abychom dočerpali optimismus, protože nás čekal výstup horu Crna Glava (2319 m n. m ). No dobře, já jsem guitalele neodložila po pár písničkách a pokračovala jsem v muzicírování po celou dobu balení, proto se nakonec samozřejmě čekalo na mě, než se spakuju. d...

Procházím veškerá data, veškeré bolesti,  starosti, blbosti ať už je konečně po dešti. V tichu nitra se ukrývá podstata, vzteku, breku i pokleku na dno Dostat se tam, nejde snadno, cestou slyším hlasy. Kdo jsem? Já? Né ty asi. Jenže pak vnímám, jak do vytracena zní zářící ozvěna. Tichoučké My se vrací rychlostí České pošty a zůstává jen jediná otázka: Proč ty?  Protože ty jsi já a to jsme my. Problémy. Ty jsi jediný problém, nemůžeš se vyřešit, ale pouze pochopit.

Kéž bych si mohla koupit lístek časem aspoň jednou jedinkrát. Bez rozmyslu jen s jediným přáním, dala bych za něj vše i mnou pochopené klišé. Otevřela bych mnou vyřčená slova a vložila do nich veškerou svou vášeň, bolest, kapku zoufalství, hrdost, sílu, hrst neštěstí i poslední špetku naděje ... a netvrdila bych, že se vůbec nic neděje. Při návratu by se ale všechno smazalo, to vše, co uvnitř dozrálo. Nejspíš bych netušila, že se mi to vážně podařilo. Ale kdo ví, třeba už jsem ho jednou využila, ... jen jsem to doteď nezjistila.

Rozum říká, proč jsem tady, moc horka, a pak zas moc mrazu.  Vždyť já sem nechtěl, jenom samé nepříjemnosti jako bolest a posměch.  Každý den je jiný a večer únavou upadám do rajské zahrady. Odpočinek je jen přípravou na další boj. Jenže neustálý tlak mi připomene,  že stále zvedám málo činek.  S nočními běsi neválčím, jen se schovávám kdesi mezi snem a bděním, ač vím, že tím je nezměním.  Pak si pod vahou vesmíru zvyknu víc, než by bylo zdrávo,  zamiluju si každou maličkost i pády svého příběhu při čekání na něhu.  Vnímám to, co je a cením si veškerých událostí, tvorů a rozhovorů.  A když se pak dostanu do souznění, kdy jsem veden volností času,  pak odmítám odejít a přijmout spásu.  Celá cesta tímto světem je jen o přijímání, nic víc, nic míň, protože po přijetí vždy naše bytí další mapu chytí.

Někdy stačí zavřít oči, nadechnout se a jenom být. Zůstaň a poslechni si klid. Jen naslouhej tichu bez zániku.

Termín:  19.8. - 27.8. 2018 cesta: Bijelo Polje --> Kolašin, den v Baru a den v Bělehradu          -  přes National park Biogradska Gora (výstup na Crna Glava 2319 m n. m.)          - cca 70 km, 5 dní terén, krosny (cca 28kg) účast: Barča, Já, Klárka, Majda, Vítek Celkový souhrn:  Cesta do Černé Hory - video Předchozí část:  Cesta do Černé Hory 2. část 21.8.2018 Když jsme ráno vykoukli ze stanu, zjistili jsme, jak vypadá za světla místo, na kterém jsme přenocovali. No, za tmy to nevypadalo rozhodně tak zarostlé jako při ranním balení. A při snídani nám konečně došlo, že jsme se doopravdy dostali do lokality, kterou jsme prakticky před rokem vybrali náhodným ukázáním prstem na mapě. Při prvním stoupání, které nás čekalo, jsme vypadali trochu jako sběrači všeho, co se dalo sníst, protože maliny, jahody, ostružiny, jablka a švestky byli úplně na každém kroku. Sbírání vše...

Skočím jenom pro brambory, beru tašku a jdu do obchodu. Všude kolem už visí vánoční nabídky,  sleva na gumové medvídky, samozřejmě akční oblečení na hory a rázem dnešní den není na pohodu. Odcházím bez brambor a pod tlakem. Vánoční šílenství jako každým rokem už se snad stává tradičním zvykem . Už aby pominulo šílenství byznysu a nastal ten čas klidu ;)