peřina je štítem srdce

Pusto prázdno,
mlha se plíží od řeky 
a já si říkám, jestli tvé přízraky,
nejsou ve skutečnosti mé.
A jestli ty vůbec existuješ 
a je pravda, že mě chceš? 
nebo trháš ten řetěz 
bez meškání v davu dlaní,
které kradou všechny barvy duhy?

Nechci tě...
Nechci tě vlastnit,
ale dovolím ti mě ranit.
Blízkost je sebemrskačství 
na rozdíl od dětství,
kdy jsme věřili,
že to nejlepší
byly dlouhé večery.

A tak při dlouhých společných večerech 
doufám, 
že mě probereš slovy:
Vidím tě.
Skutečně?
Vnímám tvoji přítomnost.
No tak nebojuj,
aspoň jednu noc.

Vydechni a odpočiň si pod mrakem.

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kdo ví...

Procitnutí

Vandr na hranicích Slovenska 10. část - Klárky den čistého prádla a cesta domů

Spíš? Nebo jsi ještě vzhůru?

Zima