peřina je štítem srdce

Pusto prázdno,

mlha se plíží od řeky 

a já si říkám, jestli tvé přízraky,

nejsou ve skutečnosti mé.

A jestli ty vůbec existuješ 

a je pravda, že mě chceš? 

nebo trháš ten řetěz 

bez meškání v davu dlaní,

které kradou všechny barvy duhy?

Nechci tě...

Nechci tě vlastnit,

ale dovolím ti mě ranit.

Blízkost je sebemrskačství 

na rozdíl od dětství,

kdy jsme věřili,

že to nejlepší

byly dlouhé večery.

A tak při dlouhých společných večerech 

doufám, 

že mě probereš slovy:

Vidím tě.

Skutečně?

Vnímám tvoji přítomnost.

No tak nebojuj,

aspoň jednu noc.

Vydechni a odpočiň si pod mrakem.