peřina je štítem srdce

Pusto prázdno,
mlha se plíží od řeky 
a já si říkám, jestli tvé přízraky,
nejsou ve skutečnosti mé.
A jestli ty vůbec existuješ 
a je pravda, že mě chceš? 
nebo trháš ten řetěz 
bez meškání v davu dlaní,
které kradou všechny barvy duhy?

Nechci tě...
Nechci tě vlastnit,
ale dovolím ti mě ranit.
Blízkost je sebemrskačství 
na rozdíl od dětství,
kdy jsme věřili,
že to nejlepší
byly dlouhé večery.

A tak při dlouhých společných večerech 
doufám, 
že mě probereš slovy:
Vidím tě.
Skutečně?
Vnímám tvoji přítomnost.
No tak nebojuj,
aspoň jednu noc.

Vydechni a odpočiň si pod mrakem.

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

disciplína

Vnitřní síla

Slohovka pro Ježíška

Okolí

Nelze předvídat vše

Změna je život