Pamatuji si, ale už vím, že...

Pamatuji si,

jak mi slova nedávala smysl.

Jak mozek do všeho zapojoval mysl,

jak za každým veršem

měl být reálný význam.


Ten význam který je známý

a kdo ho nevidí,

je hloupý,

neboť právě ten jediný je správný.


Tak nám to předkládali na škole...


Jaká to pošetilost...


Poezie

žije

v nás.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Týna

Života schopnost

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 1. část - den před odjezdem

Spravedlnost

pravdivá lež prý neexistuje...