Pamatuji si, ale už vím, že...
Pamatuji si,
jak mi slova nedávala smysl.
Jak mozek do všeho zapojoval mysl,
jak za každým veršem
měl být reálný význam.
Ten význam který je známý
a kdo ho nevidí,
je hloupý,
neboť právě ten jediný je správný.
Tak nám to předkládali na škole...
Jaká to pošetilost...
Poezie
žije
v nás.
Komentáře
Okomentovat