Nestíhám být

Z usazené sedliny čaje 
cítím v hloubi hořkosladkou bolest. 


Obaluje celý můj mozek 
a tělo vyčerpává.

Přesto se ve vteřině zvednu 
a následně do padnutí makám.


Vím, že tu něco nehraje, 
přehlížím tu nenápadně jasnou lest. 


Stavím hráze ze samých trosek, 
"nečekaně"
žádná sláva.


Stále někam utíkám 
a jen promýšlím 
další opravu.


Nestíhám žít, a proto padám.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

Italský vandr 8. část - všechny cesty vedou do Říma

Znáš-li správnou odpověd, tak mluv, jinak mlč!

bohatství je uvnitř nás

Vandr kolem Kosího potoka

Tak vzhůru