Kráčím napříč světem, hele už je květen. Jaro už je v plné síle, oj, beru sluneční brýle. Krajinou se line jemná vůně, mám citlivý nos jako slůně. Užívám si Slunce v duši, moje tělo štěstí tuší.
Jsi měsíční svit uprostřed mlhy, jsi moje rozptýlení, když druhý mluví. Jsi moje pomsta všem, co tvrdili, že jsem k ničemu. Jsi moji kázní, vždycky, když zvážní jejich tváře, právě když se pokrok na čas zadře. Jsi tou nejlepší nedokončenou větou, vždy, když ukrajuji další den. Jsi jediná šance, jak pokořit sám sebe. Jsi jedinou cestou ven z toho vnitřního pekla. Ale ve chvílích, kdy tě nejvíc potřebuju, se k tobě často nedokážu vracet...
Termín: 22.8. - 2.9. 2021 cesta: Dealu Stefanitei --> Magura Ilvei - cca 89,3 km, 9 dní terén (1 den silnice), krosny (cca 28kg) účast: Majda, Barča, Klárka, Já Pěší trasa v pohoří Rodna (Munții Rodnei): Výprava do Rumunska o hodinu vpřed - trasa (bude brzy) Předchozí část: Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 11. část - odchod z hotelu, pes versus Klárka 1. 9. 2021 - odpoledne Po zorientování se na nádraží v Kluži jsme si u mezinárodní pokladny chtěli koupit lístky na vlak do města Baj, odkud jsme chtěli pokračovat už mezinárodním vlakem přes Maďarsko až do Vídně. Paní v pokladně nicméně s vážnou tváří řekla, že nám ty lístky až do Vídně prostě neprodá. Nejdřív jsme nechápali proč, ale pak se snažila vysvětlit, že spoj do stanice Blaj bude mít určitě zpoždění a 7 minut na přestup do vlaku na Vídeň nám tím pádem stačit nebude. Takže i přestože bychom to risknuli, tak nám je odmítla prodat a vystavila nám aspoň lístky do stanice Blaj....
Skládám slovo ke slovíčku se slzou na mém víčku. Poslední ohledy Poslední slova Poslední pohledy Skládám slzu k slze s duší v kruté mlze. První otřesné sny První zoufalá slova První nešťastné dny Skládám slovo ke slovu se srdcem na lovu.
Letošní voda se trošku zvrhla v předhánění v tom, kdo vymyslí lepší, vtipnějsí, ale pravdivý rým na jakéhokoliv člena naší party. Z hecu jsem tomu dala pár akordů a vzniklo z toho tohle. Všichni jsme se hodně pobavili, což je vidět i na videu. A třeba to pobaví i vás, to posuďte sami. Zvuk šílenej, ale video docela ujde ;)
Někdy si říkám, že je to ale sakra divný, bát se věcí jako je ohňostroj nebo palička na maso . Ano možná většinu lidí nabíjí jít na nějakej fesťák, co je pěkně nahlas, mě to ale strašně vysiluje, a pak jsem den až dva úplně nepoužitelná. Pravdou ale je, že ten rámus bolí tak, jakoby mi někdo zatloukal hřebíky do hlavy... Proč se mi skoro zastaví srdce z toho, když se někdo dusí? Možná proto, že mu nemůžu nějak víc pomoct. Snažím se každý den pochopit každou mojí sebevětší či menší podivnost, problémem ale je, že když jednu věc pochopím, objeví se další. Proč nedokážu doopravdy vyjádřit jak se cítím? Nejspíš proto, že většina lidí to cítí jinak...takže i když popíšu to, jak se cítím, druhý si to stejně představí jinak něž já. Proč mám pro ostatní daleko víc pochopení než pro sebe? Hm, to je asi nejtěžší oříšek. Možná že jeden z hlavních faktorů bude snaha společnosti věci škatulkovat a nějak je zařazovat, jenže já nechci mít miliardu škatulek a při př...
Komentáře
Okomentovat