Koma

Hluboký spánek bez říkanek ke ztrátě vědomí.  
Cítím svůj dech v konečcích prstů jak šeptají:
"Stůj, dál už nepluj. "
Tělesná schránka chladne, až úplně spadne ladně 
a vzniká kritická ranka.
Skulinkou malinkou utíkám, 
do jiné tajné skutečnosti, 
vstříc nečinnosti.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

jednou přestanu jenom přežívat

Šumava

Úsměv na rtech

Myslíš si, že mě znáš?

Když vzduch voní