To krásné něžnější pohlaví




Pohledem ony porozumí,
však jejich slovům
já nerozumím.

Objetími nešetří,
aj mně
nějaké občas uštědří.

Jsou tak neuvěřitelně silné duše,
že jen zírám, zírám a jsem tiše.

Každý den šíří něco,
co nepochopím.
Nejde to vidět ani popsat,
natož své pocity vypsat.

Předávají všem
kouzlo bez magie
a vánek v bezvětří.

A přitom působí
jak jednodílná trilogie
či otevřené závětří.
 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ne přímo stupidní

Cyklovýlet po turistické trase

Strach je odvaha jít dál

Vandr kolem Kosího potoka

Slepota, o(d)světa