Řvoucí myšlenky

Prostupující rezavé hřebíky,
nevnímám pak ani pravé slavíky.
Týrají již nefunkční mozek a duši,
neznám obranu natož protijed.

Stékající poslední kapky vody,
nezapomínejte sbírat naše body.
Absurdní informace pro moje uši,
drobečky, které někdo nedojed. 

Vlastní problémy už jsou mi cizí,
musím uprchnout z této zlé destinace,
jinak mé vzpomínky štěstí zmizí.

Povstaň spálené sebevědomí,
ty hrdosti opusť cizí ordinace,
ať mě ovládne plné vědomí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kdo ví...

Procitnutí

Vandr na hranicích Slovenska 10. část - Klárky den čistého prádla a cesta domů

peřina je štítem srdce

Spíš? Nebo jsi ještě vzhůru?

Zima