Tak píšu...

Píšu básničky na dvě bombičky.
Vypíšu je slovy
které pero píše z hlavy.

Říkám blbosti, když mám starosti.
Přebiju je humorem
vloženým do mnoha forem.

Poslouchám hlas, když utíká mi čas.
Vryje se mi do paměti,
když nevím jak odvětit.
Píšu pouhá slova, dokola, stále znova.
I nevyřčené slovo bolí,
jako dostat ránu holí.

Říkám dost, schodím ten most.
Stop, citlivost je předností,
ať se nestane všedností.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prosím kráčej dál

Žij jak chceš ty!

Neladící posloupnost

Dvojník

Život je jako box

Pár týdnů do Vánoc

Ticho