Tak píšu...

Píšu básničky na dvě bombičky.
Vypíšu je slovy
které pero píše z hlavy.

Říkám blbosti, když mám starosti.
Přebiju je humorem
vloženým do mnoha forem.

Poslouchám hlas, když utíká mi čas.
Vryje se mi do paměti,
když nevím jak odvětit.
Píšu pouhá slova, dokola, stále znova.
I nevyřčené slovo bolí,
jako dostat ránu holí.

Říkám dost, schodím ten most.
Stop, citlivost je předností,
ať se nestane všedností.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

disciplína

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

Vnitřní síla

Slohovka pro Ježíška

Okolí

Nelze předvídat vše

Změna je život