Platonická láska

Je to jako bodání nože,
když to vidíš, říkáš cože?
Myslíš si, že to přebolí,
ale zatím bojuješ s nevolí.

Trhá ti to celou duši,
radši si zacpáváš uši.
Radši si toho člověka nevšímat
a svoje city tím tak netýrat.

Jenže zapomenout nejde,
snad jen doufat, že to přejde.
Snaha ochránit tu osobu,
mě snad přivede do hrobu.

Jsem strážným andělem,
ale strádám tím údělem.
Koukat jak se dotyčný zruší
a já dělám jen to, co se sluší.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Přítel

Důvod proč jít dál...

Výprava do Rumunska o hodinu vpřed 12. část - taxi a stres na hranicích, cesta domů

Krize

Brzo nebo pozdě?

Okolí