Konec?

Když nebudu mít co jíst
a přestože neumím twist.
Pro další ranní úsvit udělám vše,
ikdyby přes cestu tekla Malše.

Až nestihnu svůj vlastní věk
tak nenapíšu další slib.
Aby můj přítel nevyměk,
tak věnuju mu ještě objetí.

Stále se mi bude před očima vracet,
jak v životě musím karty obracet.
Brodit se samými předsudky
a napravovat jen nedostatky.

Vykolejit někoho umí každý,
ale podpořit v ten správný okamžik,
to utkví v paměti  navždy.
Tím mám připravený nárazník.

Přeji si jen jednu takovou věc,
aby nikdy nevyhasla pec
našeho dlouhého přátelství
a nezanevřeli jsme na dětství.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ne přímo stupidní

Vandr kolem Kosího potoka

Slepota, o(d)světa

Cyklovýlet po turistické trase

Strach je odvaha jít dál